Jump to content
  • Поуке.орг инфо
    Поуке.орг инфо

    ПОЛИТИКА: Цариград не одустаје од аутокефалности за Украјинску Цркву

      Митрополит Француске Емануил је после разговора патријарха Вартоломеја и Кирила поручио да се „неће ићи уназад” по питању одлуке да украјинско свештенство добије независност од Руске цркве

    Истанбул је пре девет година био прва станица тек изабраном московском патријарху Кирилу у обиласку помесних православних цркава. Цариградски патријарх Вартоломеј је тада свом новом колеги у Христу из Москве поручио да су „облаци” који се с времена на време појављују у односима две братске цркве привременог карактера и да брзо пролазе. Последњи сусрет два црквена поглавара у граду на Босфору  је показао да  се „облаци” између Цариградске и Московске патријаршије још нису разишли, бар не када је у питању положај Украјинске цркве.

    kiril-vartolomej.jpg

    После разговара два црквена поглавара у петак 31. августа, украјински министар спољних послова Павел Климкин прогласио је победу, написавши на својој страници на „Фејсбуку” да је Вартоломеј обавестио Кирила да ће Украјинска црква добити аутокефалност од Васељенске патријаршије.

    Грчка црквена агенција Ромфеа, позивајући се на незваничне изворе, пише да су разговори два патријарха трајали два сата и да је Вартоломеј обавестио Кирила да је одлука о аутокефалности Васељенске патријаршије донета и да сада може само да се иде даље.

    Овај интернет портал који прати црквена дешавања наводи да је патријарх московски предложио васељенском патријарху да се започне дијалог и организује научни скуп на којем би се представили радови који се односе на питање положаја православне цркве у Украјини. Цариградски патријарх је с великом пажњом саслушао захтеве патријарха Кирила, али је, упркос томе, оценио да се ово питање развлачи већ подоста времена.

    Из званичних изјава представника две цркве може се закључити да Кирил није успео да убеди Вартоломеја да одустане од намере да изда указ о аутокефалности Украјинској цркви. Можда је поглавар РПЦ успео само да „купи  време” и успори читав овај процес који може довести  до нових подела у православном свету.

    У првој реакцији поглавар РПЦ је поручио да је његов састанак са Вартоломејем прошао добро.

    „Причали  о свим темама које се тичу наш две цркве. То је био братски разговор и, без сагласности  Његове светости патријарха Вартоломеја, не бих желео да износим детаље састанка”, дипломатски је поручио Кирил новинарима пре повратка из Истанбула у Москву, преноси агенција Интерфакс.

    Васељенски патријарх се није оглашавао после овог важног састанка, али јесте његова „десна рука”. Митрополит Француске Емануил, који је присуствовао разговорима два поглавара, за агенцију АП је изјавио да се ипак „неће ићи уназад”  по питању одлуке да украјинско свештенство добије независност од Руске православне цркве.

    „Ми следимо такву одлуку и она ће бити спроведена. Али, још нисмо стигли до краја процедуре. Издавање томоса Украјинској цркви биће последња фаза тог процеса. Али, имамо још посла око тога”, поручио је митрополит Емануил.

    Украјинско државно руководство на челу са председником Петром Порошенком је у пролеће покренуло кампању да убеди патријарха Вартоломеја, првог међу једнаким црквеним поглаварима, да Кијевском патријархату, који се пре две и по деценије неканонски одвојио од Руске цркве, обезбеди аутокефалност. Томос који толико жељно ишчекују у Кијеву био би, по њима, кључни корак у коначном одвајању од Москве и консолидацији украјинског националног идентитета.

    Уколико се Васељенска патријаршија одлучи на такав корак и без сагласности Москве додели самосталност украјинској цркви, то ће отворити пут и непризнатој Македонској православној цркви, која је од 1967. године у расколу са Српском патријаршијом, да на исти начин добије самосталност. А слична ситуација би могла да се догоди и у Црној Гори.

    Верска агенција Ромефа је објавила ексклузовно и делове писма српског патријарха Иринеја патријарху Вартоломеју у којем се изражава брига СПЦ за јединство православне цркве након интервенције Цариградске патријаршије у Украјини. Нације у Украјини, „Северној Македонији” и Црној Гори, како пише српски патријарх, креације су комуниста. Поглавар СПЦ је у овом допису изједначио лидере раскола у Црној Гори и Украјини и Македонији.

    Митрополит Иларион, шеф одељења РПЦ за спољне односе, који је присуствовао разговорима у Истанбулу, каже да медији у Кијеву претерују када пишу како је ствар око добијања томоса од Цариградске патријаршије већ завршена. Он је скренуо пажњу на важну изјаву грчким медијима митрополита Емануила како Цариградска патријаршија неће постојећи раскол решавати на начин који би створио нови раскол.

    „Мислим да је ово трезвен став”, рекао је митрополит Иларион за агенцију Интерфакс.

    http://www.politika.rs/scc/clanak/410408/Carigrad-ne-odustaje-od-autokefalnosti-za-Ukrajinsku-crkvu

    Измењено од Поуке.орг инфо




    Повратне информације корисника

    Recommended Comments



    пре 12 часа, kopitar рече

    Nekad je sve bilo pod Rimskom crkvom..

    Nije, papama je bio priznavan primat, prvenstvo u časti i u vlasti (upravnoj - jurisdkicijska moć, sudskoj - arbitražna moć, učiteljskoj - magisterij, moć naučavanja) na zapadu, nikad nije bilo upitno ali na istoku su s tim oduvijek bili problemi i nejedinstven pristup, osciliralo je to kako vremenski tako i teritorijalno, od prigode do prigode, od stoljeća do stoljeća i od regiona do regiona. Nekad je to bilo bolje, nekad lošije. A neki su priznavali ovo ali ne i ono itd. To je tako na istoku bilo oduvijek, na zapadu nikada (u prvom mileniju). Objasnim to preciznije u sljedećem postu.

    Západní a Východní křesťanství
    5. května 2014 v 13:11    | reicheru    |  Různé

    Křesťanské církve vznikaly působením různých lidí v různém prostředí. Proto se od počátku lišily - byla mezi nimi jednota v různosti.

    Roku 313 vyhlásil císař Konstantin toleranci křesťanství v Římské říši, které se později stalo i hlavním náboženstvím. Církev tak byla součástí mocenské kultury. Nejvýše postavení lidé ve vznikající kultuře byli patriarchové se sídly v Římě, Konstantinopoli, Alexandrii, Antiochii, a Jeruzalémě. Patriarcha Říma je označován jako papež.

    Počátky rozporu

    Prvotní příčinou rozdělení církve byly spory o autoritu papeže, který si nárokoval moc nad ostatními patriarcháty na Východě. Východní patriarchové mu sice přiznávali prvenství v církvi, ovšem s jurisdikcí pouze nad římským patriarchátem.

    Další důvody jsou:
    odlišné zvyklosti církevního života a liturgie
    upravování Nicejsko-konstantinopolského vyznání
    jazykové neporozumění

    Když konstantinopolský patriarcha Michael Kerullarios nechal v roce 1052, jako odvetu za papežovu snahu získat pod svou jurisdikci jižní Itálii, uzavřít latinské kostely v Konstantinopoli, vzplála polemika o odlišnostech V a Z církví. Na jaře 1054 přijelo do Konstantinopole papežské poselstvo v čele s kardinálem Humbertem ze Silva Candida, kteří poté, co patriarcha neuznal věrohodnost vyslanců, položili na oltář v chrámu Boží moudrosti papežskou bulu, obsahující exkomunikaci patriarchy. Synoda svolaná v Konstantinopoli prohlásila papežské legáty za exkomunikované a přikázala bulu spálit.

    Dosud formálně jednotná církev se tak roku 1054 rozdělila na 2 části:
    Západní - katolická církev, papež
    Východní - pravoslavná církev, patriarcha

    Vzhledem k tehdejšímu dění, byly však tyto události chápány jako dočasné schizma. K prohloubení rozporů napomohly křížové výpravy (hlavně 4. - vyplenění Konstantinopole)

    http://zwei.blog.cz/1405/zapadni-a-vychodni-krestanstvi

    Formování křesťanských institucí

    Baptisterium u lateránské baziliky v Římě užívané ke křtům – legitimizace křesťanství přivedla do církve množství nových věřících
    Související informace naleznete také v článku Patriarchát (územní členění církve).
    Přestože biskupové v prvních staletích vytvářeli rovnocenný sbor, získávala postupně některá biskupství větší prestiž a vliv. Význam měli biskupové z větších center Římské říše - zpočátku hlavně Antiochie, Alexandrie, Řím, v průběhu 4. století pak také Konstantinopol a Jeruzalém - od dob Justiniána I. se těmto obcím začalo říkat patriarcháty. Na Západě nebyl primát římského biskupa zpochybňován, římská církev byla považována za tu, kterou založili apoštolové Petr a Pavel. Tento původně čestný primát tak na Západě stále více plnil úlohu primátu jurisdikčního. Chalkedonský koncil (451 tento čestný primát přisoudil i Konstantinopoli jakožto druhému Římu; proti tomu se ovšem papež Lev I. ostře ohradil a Římská církev nikdy tento koncilní kánon nepřijala. Mimo území Římské říše vznikaly poměrně nezávislé národní církve – v Arménii, Gruzii a Persii, jejichž dějiny se s dějinami církví z římského kulturního okruhu protínají spíše sporadicky. Upevňování církevní jednoty měly sloužit koncily, tj. setkání biskupů, na nichž se projednávaly jak věroučné, tak disciplinární otázky. Všeobecné, ekumenické koncily, svolával ve starověku císař, od středověku je potom svolával obvykle římský biskup, papež. Sedm prvních koncilů je společných jak katolické, tak pravoslavné církvi a pro obě církve mají vysokou závaznost

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_křesťanství

    • Свиђа ми се 1

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    Slično ovoj "velikoj tajni pravoslavne Crkve"

    http://www.telegraf.rs/zanimljivosti/1349928-i-pravoslavci-su-katolici-ovo-je-najveca-javna-tajna-pravoslavne-crkve-foto

    Otkrijem ja sad vama isto tako "veliku tajnu katoličke Crkve" :D 

    Ovo ispunjava i svaka katolička pomjesna Crkva:

    U savremenom shvatanju, autokefalna pravoslavna crkva je pomesna pravoslavna crkva sa svojom kanonskom teritorijom na kojoj ne bi trebalo da su aktivne druge pomesne crkve. Ovaj status predviđa njenu administrativnu nezavisnost od drugih pomesnih crkava.

    Sve katoličke pomjesne Crkve su ustvari autokefalne isto kao u pravoslavlju, samo što to je to u praksi laicima neprimjetljivo - od značaja je to biskupima, kanonistima, crkvenim sudovima i sl. U praksi to znači da se npr. češki kardinal Duka ne može mješat u poslove hrvatske katoličke pomjesne Crkve i kardinala Bozanića a taj se opet nema pravo mješati u poslove poljske ili bosanskohercegovačke katoličke pomjesne crkve itd. Osim ako nisu opunomoćeni za tako nešto od strane Rima (Svete Stolice) ili Sabora, Koncila za to. Jedini papa ne mora tražiti ni čekati takvu punomoć jer ju već ima iz naslova, titula svojeg položaja i autoriteta  tj. primata u Crkvi (Petrova služba - ovlast jurisdikcijska, arbitražna i magistralna) a istovremeno je jedini koji takve punomoći ima ovlast davati svima drugima biskupima a u bilo kakvu potrebnu svrhu (inspekcija, vizitacija, arbitraža, zastupništvo pri slavljima - tada su to papinski legati koji ga zastupaju tamo gdje ne može biti lično prisutan itd.) Na primjer papa Francisko je opunomoćio kardinala Bozanića da ga zastupa 5.7.2013. g. na Velehradu na Moravi u Češkoj na blagdan sv. Ćirila i Metodija 5. jula koji je istovremeno i crkveni i državni praznik - predvodi svečano misno slavlje i održi propovijed (na češkom) u njegovo ime. Dakle papinska jurisdikcija je univerzalna i odnosi se na cijelu Katoličku Crkvu.

    https://www.youtube.com/watch?v=14_pq2AxQ7Y

    https://www.youtube.com/watch?v=vWT2Bl-ioh4

    https://www.youtube.com/watch?v=f0muL8jndgk

     

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    1.Carigradska

    2.Aleksandriska

    3.Antiohijska

    4.Jerusalimska

    5.Rumunska

    6.Bugarska

    7.Gruziska                                                  RUSKA +SPC

    8.Kiparska

    9.Grcka

    10.Poljska

    11.Ceska Slovacka

    12.Albanska

    Ovakav ce da bude konsenzus Pravoslavne Crkve po pitanje autokefalnosti Ukrainske i MP Crkve. I ko ce da budu posle raskolnici?:)

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    пре 6 часа, Orthophill рече

    Брате, неколико пута сам био на литургију у српску црква/манастир. 
    У прозбе где се помиње благовјерни и христољубивиј род православни, ја сам чуо род српски. И у ектеније и на вход. 
    Ако отворимо било које молебно последованије упатено према неког српског светитеља више има Српски род, Небеску Србију(Светосавци не само што сте земни народ, веќ сте се самопрогласили и Небески, па чак и на Небесима хоќете да имате засебну државу), Србе и Српкиње, него ли што се помиње Христос...
    А о поистовеќење етномартирима са Христомартирима и да не причамо.
    Зато боље не помињајте етнофилетизам.

    Da, ponekad sveštenik izgovori "pravoslavni rod naš srpski", mada u originalu molitve sv. Jovana Zlatousta to ne nalazim, ali to je liturgija, za ono ja nisam odgovoran niti sam eksperta tu.

    No, i šta sad? Smeta vam ono "srpski"? Nebeska Srbija, pak, je sinonim za carstvo nebesko, život budućeg veka. Ješe imaju Novi Jerusalim, mi Srblji nebesku Srbiju, toliko smo sebe poistovetili za verom hrišćanskom da sebe nazivamo po njoj i nju po nama.

    Tja, svi ovi nisu nacionalisti ali su veći nacionalisti od nas mi koji smo po njima naci-nacionalisti da nam je potrebna denacifikacija itd. Koliko nacionalnih manjina ima u Srbiji? A po onoj Harvard-studiji mi Srbi smo najmanje rasistički narod Evrope. Rezultati nebeske Srbije i kad svetosavski sveštenik izgovori "pravoslavni rod naš srpski".

    :)

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    пре 7 часа, Dragi рече

    Da, ponekad sveštenik izgovori "pravoslavni rod naš srpski", mada u originalu molitve sv. Jovana Zlatousta to ne nalazim, ali to je liturgija, za ono ja nisam odgovoran niti sam eksperta tu.

    No, i šta sad? Smeta vam ono "srpski"? Nebeska Srbija, pak, je sinonim za carstvo nebesko, život budućeg veka. Ješe imaju Novi Jerusalim, mi Srblji nebesku Srbiju, toliko smo sebe poistovetili za verom hrišćanskom da sebe nazivamo po njoj i nju po nama.

    Tja, svi ovi nisu nacionalisti ali su veći nacionalisti od nas mi koji smo po njima naci-nacionalisti da nam je potrebna denacifikacija itd. Koliko nacionalnih manjina ima u Srbiji? A po onoj Harvard-studiji mi Srbi smo najmanje rasistički narod Evrope. Rezultati nebeske Srbije i kad svetosavski sveštenik izgovori "pravoslavni rod naš srpski".

     :)

    И ово није етнофилетизам. :D
    Него, чудим се како поред толико велику Небеску Србију све је веќи број претставника Српске културе: старлета, гологузих певаљка, реалних шоуа, вражбинских емисија... 

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    Mnogi narod gleda te bolesne* ljude jer se onda bolje oseća. Veli: "Gle kakvi su, i gle kuda vodi kad se ima mnogo i previše, to samo izludi.." Dolazi kao neka vrsta psihoterapija.

    *a ni oni nisu svi bolesni, nego se stvara takva slika, pravi se gluma, ono the show must go on.

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    1 hour ago, прота Бранко Тапушковић рече

    Извињавам се, јел` постоји Цариград више? Или је то сада Истанбул?

    Pa postojao je valjda još 2013.g. kad je nama na Moravu došao patrijarha carigradski +Vartolomej na proslavu 1150 godišnjice dolaska Svete Braće Solunske na Moravu 863-2013. No češki, slezski, moravski i slovački pravoslavci te konstantinopoljske klirike sa Fanara kolokvijalno zovu "Turci". Oni ih sve dijele na Grke (Jelini), Ruse (Moskovska Patrijaršija) i Turke (Fanar). :D 

    https://tinyurl.com/y87p2uel

     

     

     

     

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    On 3.9.2018. at 19:08, Orthophill рече

    У прозбе где се помиње благовјерни и христољубивиј род православни, ја сам чуо род српски. И у ектеније и на вход. 

    Е био сам и ја, замисли. И чуо сам свашта и род наш српски и све православне хришћане, на пример.

    Тако да није то тако како си ти брате замислио "Помени Боже Србе и само Србе јер су сви Срби". Дођи још који пут па ћеш да чујеш и јектеније за страдални православни народ и на Косову и Метохији и Африци и Украјини...свашта може да се чује.

    Овде Цариград није у праву.

    Са друге стране сви који Цариград  малтене сматрају оптадницима, (Боже сачувај од саме идеје) нису нити ће икада бити у праву.

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    пре 2 часа, ronin рече

    :D

     

    I Istanbul je grčki, od grčkog is tin poli(s), unutar u gradu ;)

    I NY je Gotham, Metropolis, Big Apple itd. itd. Mnogi gradovi imaju sinonime, i is tin poli je bio takav jedan, odatle pak moderno, ili turski Istanbul.

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима

    пре 1 сат, Вилер Текс рече

    Е био сам и ја, замисли. И чуо сам свашта и род наш српски и све православне хришћане, на пример.

    Тако да није то тако како си ти брате замислио "Помени Боже Србе и само Србе јер су сви Срби". Дођи још који пут па ћеш да чујеш и јектеније за страдални православни народ и на Косову и Метохији и Африци и Украјини...свашта може да се чује.

    Овде Цариград није у праву.

    Са друге стране сви који Цариград  малтене сматрају оптадницима, (Боже сачувај од саме идеје) нису нити ће икада бити у праву.

    Можда и није у праву, али и РПЦ и СПЦ нису у праву.

    УПЦ-КП затражила преговоре - нису их добили.
    МПЦ-ОА 3,5 године чека обнову преговора са СПЦ и ПОА. 

    Васељенска Патријаршија мора да уведе ред и поредак и не може неки синоди да се поигравају са читаве народе.

    Share this comment


    Link to comment
    Подели на овим сајтовима




    Please sign in to comment

    You will be able to leave a comment after signing in



    Пријави се одмах

×
×
  • Креирај ново...