Da protestant postane pravoslavac - zašto?

[kopitar]

пре 2 минута, Bokisd рече

... to moze i cista logika Kopitar....ako sv.Duh ucestvuje u radjanju Sina - kao sto Otac radja Sina.... sta onda moze da bude sv.Duh ako i On takodje radja Sina kao i Otac....

Duh Sveti je bio od uvjek zajedno sa Ocem i Sinom jer je jednak u Božstvu.

Objasni mi kako je Isus začet po Duhu Svetomu?

[kopitar]

пре 7 минута, Tumaralo. рече

@Desiderius Erasmus

I kakve su te izbačene knjige?

Kakav je njihov duh, jel odudara od ostatka? (mada novi i stari zavet su nebo i zemlja, bukvalno )

Bilo kako bilo, protestanti ispadaju totalno nedosledni ondak.

Ako ne prihvataju kanon rane Crkve u integralnom vidu onda isto tako mogu i jevanđelje po Tomi da ubace ako im je zgodno....

Mislim da oni uzimaju Hebrejsku Bibliju što se tiče starog zavjeta i to je ok. valjda su tu Židovi mjerodavni jedino mi nije jasno za novi gdje su tu našli uzor ako su 70 orica u krivu.

[ΙΧΘΥϹ]

пре 13 минута, Tumaralo. рече

Bilo kako bilo, protestanti ispadaju totalno nedosledni ondak.

ne bas, protestanti prihvataju prvi zvanicni kanon koji je Episkop Atanasije u IV veku sastavio.

[Bokisd]

пре 13 минута, kopitar рече

Duh Sveti je bio od uvjek zajedno sa Ocem i Sinom jer je jednak u Božstvu.

Objasni mi kako je Isus začet po Duhu Svetomu?

Jeste, oduvek je sv.Duh zajedno sa Ocem i Sinom jer je jednak po Bozanstvu i na tom polju nema razlike u sv.Trojici.....ali, postoji i odredjena razlika u Trojici koja je u Licnostima ili Ipostasima i svojstvima koje te ipostasi nose i imaju ....i iz te pespektive je Otac nerodjen, Sin rodjen i sv.Duh ishodi....i nema mesanja tih perspektiva izmedju tri Lica u Trojici....ima ovde nesto o tome kod sv.Grigorija Niskog koji se smatra jednim od utemeljivaca ovih stvari vezanih za Ipostasi u Trojici :

http://web.archive.org/web/20101201132425/http://verujem.rs/pdf/grigorije_niski_o_razlici_sustine.pdf

Pa, po sili sv.Duha....

[Zayron]

Ovdje imate članak - ispovijest protestanta koji je mislio da se katolici mole Mariji isto onako kao protestanti Bogu. Nije znao da postoji razlika u štovanju Boga i svetitelja kod katolika i pravoslavnih. No, kad je shvatio tu staru, drevnu nauku Crkve u dulii, hyperdulii i lathrii ustanovio je da je to sasvim drugačije nego što je kao protestant sa tim takvim predrasudama o tome mislio.

MYSLEL JSEM SI, ŽE KATOLÍCI UCTÍVAJÍ MARII TAK, JAKO SE PROTESTANTI MODLÍ K BOHU
15.8.2019

Byl jsem přesvědčen, že katolíci uctívají Marii tak, jako se my protestanti modlíme k Bohu. Na mnoha fotografiích lidé klečí před obrazem Marie nebo před její sochou či ikonou. Existuje nespočetné množství obsáhlých knih o Marii a desítky modlitebních knížek. Klasický protestantský názor, opírající se o biblický zákaz uctívání model, mariánskou úctu hodnotil jako formu modlářství. Otázky týkající se Marie mě znepokojovaly a instinktivně jsem je odsouval do pozadí. Nezastávala významné místo ani v mých kázáních, ani v životě.

Ale začínal jsem postupně chápat, jak důležité a ústřední místo zaujímá Panna Maria z pohledu naší víry v Ježíše Krista. Nikdy předtím jsem důsledně neuvažoval nad tím, jak těsně Maria souvisí se  skutečností, že Ježíš Kristus je zároveň Bůh i člověk. Věděl jsem, jak je důležité mít správný postoj k Ježíši. Ten zase vede ke správnému postoji ke spáse. Vtělení má v naší víře ústřední místo.

Ježíš přijal lidskou podobu od Marie. Nebyl rozdělený na dvě nezávislé části, božskou a lidskou, ale byl jednou bytostí, božskou a zároveň lidskou, která se vtělila v Marii. To malé děťátko je Bůh. On je druhá božská osoba, Bůh Syn, který k nám přichází „v těle“, abychom byli spaseni. To je podstata vtělení.

Bez Mariina svolení a účasti, bez jejího souhlasu by se Ježíš nemohl stát člověkem a bez Ježíše nemůžeme být spaseni ani my, ani Maria. Bez Ježíše není Maria ničím. Její význam vychází z něho a ona na něho neustále ukazuje. Maria byla jedinečně obdarována, aby se mohla stát Pánovou matkou (srov. Lk 1,43), protože dítě, které nosila, je sám Boží Syn. Proto ji církev nazývá Boží Matkou. Není matkou Boha Otce – ten nemá matku –, ale matkou Boha Syna, protože on je Bohem, který se díky ní stal člověkem. Maria je tedy zcela jedinečná. Žádná jiná žena nikdy neměla tak velké poslání. Stalo se to jen jednou a už nikdy se nic takového nebude opakovat. Není divu, že všechna pokolení ji blahoslaví (srov. Lk 1,48).

Já osobně jsem ji nikdy neblahoslavil. Otázky týkající se Marie mě znepokojovaly a instinktivně jsem je odsouval do pozadí. Nezastávala významné místo ani v mých kázáních, ani v životě.

Když jsem Mariino poslání v Božím plánu spásy začal lépe chápat a zjistil jsem, jak je důležitá, více jsem rozuměl tomu, proč ji lidé uctívají., Proč jí vzdávají úctu krásnými čestnými tituly, sochami a svátky, jak je vlastní jihoevropskému stylu. Nemá to s modlářstvím nic společného. Uvědomil jsem si, že když někomu chceme vyjádřit respekt a úctu, projevujeme to různými způsoby, ale neznamená to, že se mu klaníme jako Bohu. Jižní styl uctívání se však kulturně liší od skandinávského způsobu projevu, na který jsem zvyklý.

Církev důsledně rozlišuje mezi bohopoctou, která je výlučně vyhrazena trojjedinému Bohu, a projevy úcty, které náležejí Marii. Marii neuctíváme jako Boha. Můžeme však Marii a svaté v modlitbě prosit o přímluvné modlitby stejně, jako prosíme o přímluvné modlitby ostatní křesťany. Maria a svatí žijí v nebi, aby uctívali Boha a spolu s námi prosili za to, aby se stala Boží vůle jak v nebi, tak i na zemi (srov. Zj 4,10; 5,8). Jsou vlastně více živí než my tady a všichni jsme navzájem spojeni jako údy téhož Kristova těla – těla, které se tudíž nachází v nebi i na zemi. Jako protestant jsem nebyl zvyklý uvažovat o tom, že nebesa takto se zemí spolupracují (viz Katechismus katolické církve, 971).

Když jsem se důkladněji ponořil do Bible, nalezl jsem v ní hodně zpráv o Marii. V důsledku povrchního uvažování jsem předpokládal, že se o ní mnoho nedočtu. Ve skutečnosti jsem dosud přeskakoval všechno, co se v evangeliích o Marii píše. Mluví se o ní už od vtělení a narození Ježíše, je přítomna jeho obětování chrámu, putovala s ním během jeho služby, stála pod křížem, když umíral. Nechybí ani při vylití Ducha v horní místnosti a při zrození církve, jak zaznamenávají Skutky apoštolů. Je přítomna všem těmto důležitým událostem.

http://www.kna.cz/ctenarsky-koutek/myslel-jsem-si-ze-katolici-uctivaji-marii-tak-jako-se-protestanti-modli-k-bohu.html

https://apologeticessay.wordpress.com/2018/08/02/worship-latria-hyperdulia-and-dulia/

https://en.wikipedia.org/wiki/Veneration

https://en.wikipedia.org/wiki/Latria

No, ovdje protestanti oponiraju i tvrde da izmedju dulie i lathrie nema nikakve razlike:

https://www.prokrestany.cz/cms/2018/08/01/dulia-nebo-latria/

No, griješe u tome jer osnova za razlikovanje dulie i lathrie nije samo u Svetom Pismu već i u Tradiciji (svetootačko predanje) koju oni odbacuju i ne priznaju. Na kraju su o tom odlučivali i Vaseljenski Sabori u sporu izmedju ikonoboraca i ikonokloasta i potvrdili da ta razlika izmedju dulie i lathrie postoji i potvrdili i naveli sve teološke i egzegetske razloge za to. Dakle oni tim ne priznaju ni ustanove ni zaključke Vaseljenskih Sabora.

 

[ΙΧΘΥϹ]

пре 11 минута, kopitar рече

Mislim da oni uzimaju Hebrejsku Bibliju što se tiče starog zavjeta i to je ok. valjda su tu Židovi mjerodavni jedino mi nije jasno za novi gdje su tu našli uzor ako su 70 orica u krivu.

LXX - septuaginta je prevod starog zaveta na grcki za apokrifnim knjigama, tu nema novozavetnih knjiga. Ne razumem kakave veze LXX ima sa novim zavetom?

[Tumaralo.]

пре 7 минута, ΙΧΘΥϹ рече

ne bas, protestanti prihvataju prvi zvanicni kanon koji je Episkop Atanasije u IV veku sastavio.

A ovo iz Septuaginte je ubačeno kasnije?

[kopitar]

пре 5 минута, ΙΧΘΥϹ рече

LXX - septuaginta je prevod starog zaveta na grcki za apokrifnim knjigama, tu nema novozavetnih knjiga. Ne razumem kakave veze LXX ima sa novim zavetom?

Sorry, greška.. zašto je onda Luzer izbacio ostatak na što se pozivao?

[ΙΧΘΥϹ]

пре 3 минута, Tumaralo. рече

A ovo iz Septuaginte je ubačeno kasnije?

ne, nego se radi o kanonu starog i kanonu novog zaveta. Atanasije je uoblicio kanon novog zaveta 27 knjiga.

Na zahtev Ptolomeja II je 285-247 g. pre Hrista narucio prevod Starog Zaveta sa apokrifima na grcki od 72 jevrejska knjizevnika. Zato se zove Septuaginta (znaci 70, zaokruzili). Ptolomej II je sagradio aleksandijsku biblioteku, i on je hteo sve verske spise da stavi u jednu knjigu. Nije on znao finese izmedju kanona starog zaveta i apokrifnih knjiga, ili ga nije bilo briga.

Jevreji ne priznaju deuterokanonske/apokrifne knjige kao nadahnute.

Prvi vernici su koristili Septuagintu, zato sto je hebrejski jezik skor izumro u tom periodu, a grcki jezik je bio rasprostranjen i mnogo je ekspresivniji, i mogu se dobiti mnogo finiji detalji od hebrejskog.

[Tumaralo.]

Пре сат времена, ΙΧΘΥϹ рече

ne, nego se radi o kanonu starog i kanonu novog zaveta. Atanasije je uoblicio kanon novog zaveta 27 knjiga.

Na zahtev Ptolomeja II je 285-247 g. pre Hrista narucio prevod Starog Zaveta sa apokrifima na grcki od 72 jevrejska knjizevnika. Zato se zove Septuaginta (znaci 70, zaokruzili). Ptolomej II je sagradio aleksandijsku biblioteku, i on je hteo sve verske spise da stavi u jednu knjigu. Nije on znao finese izmedju kanona starog zaveta i apokrifnih knjiga, ili ga nije bilo briga.

Jevreji ne priznaju deuterokanonske/apokrifne knjige kao nadahnute.

Prvi vernici su koristili Septuagintu, zato sto je hebrejski jezik skor izumro u tom periodu, a grcki jezik je bio rasprostranjen i mnogo je ekspresivniji, i mogu se dobiti mnogo finiji detalji od hebrejskog.

Dobro, a koje knjige Starog Zaveta je rana Crkva uzela za kanonske? Iste one kao i Jevreji ili celu Septuagintu? 

Ja mislim da su uzeli celu Septuagintu. 

[Desiderius Erasmus]

пре 1 сат, kopitar рече

Mislim da oni uzimaju Hebrejsku Bibliju što se tiče starog zavjeta i to je ok. valjda su tu Židovi mjerodavni jedino mi nije jasno za novi gdje su tu našli uzor ako su 70 orica u krivu.

Postoje indicije da su Jevreji iz svog kanona izbacili devtrerokanonske knjige, što je, navodno, bila reakcija na pojavu Hrišćanstva.

[Desiderius Erasmus]

пре 9 минута, Tumaralo. рече

Dobro, a koje knjige Starog Zaveta je rana Crkva uzela za kanonske? Iste one kao i Jevreji ili celu Septuagintu? 

Ja mislim da su uzeli celu Septuagintu. 

Da, ali su neke knjige proglasili za "drugokanonske" (devterokanonske).

[ΙΧΘΥϹ]

Управо сада, Tumaralo. рече

Dobro, a koje knjige Starog Zaveta je rana Crkva uzela za kanonske? Iste one kao i Jevreji ili celu Septuagintu? 

Ja mislim da su uzeli celu Septuagintu. 

Koristili su Septuagintu, zato sto je to bila jedina knjiga koju su mogli svi da razumeju zbog jezika, svi su pricali grcki. Hebrejsku bibliju nisu mogli da razumeju. Posto se hebresjki koristio samo u verske svrhe. Obican narod nije pricao hebrejski.

Treba primetiti da je Septuaginta bila narucena, od strane jednog paganskog egipatskog vladara.

E sad, oni nisu puno imali razloga da brinu o kanonu, posto su bili na izvoru, i iz prve ruke su znali. Za razliku od nas koji moramo da izvodimo zakljucke iz skromnih fragmenata proslosti koje imamo na raspolaganju.

I naravno da su koristili i deuterokanonske knjige, ali mi ne mozemo da nagadjamo da li su za njih one imale istu tezinu. Mada je bilo i tad raznoraznih gnostickih talasa koji su pokusavali da se zakace....

[Desiderius Erasmus]

пре 2 часа, Tumaralo. рече

@Desiderius Erasmus

I kakve su te izbačene knjige?

Kakav je njihov duh, jel odudara od ostatka? (mada novi i stari zavet su nebo i zemlja, bukvalno )

Bilo kako bilo, protestanti ispadaju totalno nedosledni ondak.

Ako ne prihvataju kanon rane Crkve u integralnom vidu onda isto tako mogu i jevanđelje po Tomi da ubace ako im je zgodno....

Koliko znam, u tim knjigama ima prinošenja žrtava za preminule, prorok Jeremija (preminuli) koji se moli za Jevreje i sl., što se reformatorima nije sviđalo.

[Desiderius Erasmus]

пре 13 минута, Tumaralo. рече

Ja mislim da su uzeli celu Septuagintu. 

A i u samom Novom zavetu ima citata iz devterokanonskih knjiga.