Како се на старогрчком и на латинском пише ,,кроз''?

[Milan Nikolic]

kriminalac

[laetitia]

На латинском може да се каже per, старогрчки нисам никад учила.

[Александар Милојков]

Старогрчки:

δια (диа) + генитив= кроз

προσ (прос)= поред тога, уз, према, кроз

[Milan Nikolic]

Како бисмо рекли на тим језицима, да Дух исходи од Оца кроз Сина?

[Milan Nikolic]

Пронашао сам код вл.Атанасија управо ово што ме занима.

У објашњењу учења светог Григорија Ниског о исхођењу Духа од Оца кроз Сина, стоји у загради грчка реч (δια).

[Midrash]

Ima tu jedna mala začkoljica. dia uzima genitiv ili akuzativ ali se uglavnom prevodi sa po (po njemu),a koliko sam primetio veoma retko sa kroz (kroz njega). Uporedi ako te ne mrzi za NZ:

Mt 2,15

Mt 12,27

Mt 24,44

Mt 26,24

Mt 27,9

Mk 14,21

Lk 11,19

Lk 18,31

Lk 22,22

Jn 3,17

Jn 11,4

Dap 10,36

Rm 5,10

Rm 8,3

1 Kor 1,9

2 Kor 1,19

2 Kor 3,7

Gal 3,26

Gal 4,7

Ef 1,5

Ef 5,6

Kol 3,6

Heb 1,2

Heb 2,10

1 Jn 4,9

[Milan Nikolic]

Упоредио сам са Новим Заветом - упоредо са Byzantine/Majority.

Грчка реч δια дословно значи кроз.

Ево неки од примера:

,,У то вријеме иђаше Исус у суботу кроз (δια) усјеве''

,,Лакше је камили проћи кроз (δια) иглене уши''

,,И не дозвољаваше да ко пронесе какав суд кроз (δια) храм''

,,Попеше се на кућу и кроз (δια) кров спустише га са одром на средину пред Исуса''

,,Благовјестећи мир кроз (δια) Исуса Христа''

Итд.

На многим местима се пише δι - да ли и то има конкретно значење кроз? Питање за Александра и друге који се разумеју.

[Јован Чакарески]

Упоредио сам са Новим Заветом - упоредо са Byzantine/Majority.

Грчка реч δια дословно значи кроз.

Ево неки од примера:

,,У то вријеме иђаше Исус у суботу кроз (δια) усјеве''

,,Лакше је камили проћи кроз (δια) иглене уши''

,,И не дозвољаваше да ко пронесе какав суд кроз (δια) храм''

,,Попеше се на кућу и кроз (δια) кров спустише га са одром на средину пред Исуса''

,,Благовјестећи мир кроз (δια) Исуса Христа''

Итд.

На многим местима се пише δι - да ли и то има конкретно значење кроз? Питање за Александра и друге који се разумеју.

Bas sam pitao majku (koja je profesor Latinskog i Strogrckog) za ovo pitanje. Kaze da je Alexandar u pravu i da moze to tako da se upotrebi. Isto tako mozda ove reci treba traziti u crkvenim varijantama ovih jezika (moja majka nema taj recnik ima onaj klasican), jer za razliku od klasicnih reci, crkvene starogrcke i latinske reci imaju dublji smisao. Tako mi je majka rekla.

[Zayron]

Zanimljivo da ja upravo večeras nezavisno na vama čitam djelo slovenačkog teologa Franza Grivce (Franz Grivec) koji taj problem s tumačenjem "dia" smatra jednom od još sasvim nerazjašnjenih stvari među Istokom i Zapadom a pripisuje tom i kasnija obostrana nerazumijevanja. Kad stignem prevedem to, ja to imam u češkom prevodu, zanimljiv tekst. Napisan 1918, dakle stara škola, a naslov je:

Vizantinsko poimanje crkvenog prvenstva i jedinstva

s dodatkom o pravovjernosti sv. Ćirila i Metodija.

A 1922 je izašlo na češkom u OPERUM ACADEMIAE VELEHRADENSIS - TOMUS X.

od čega vam dajem link:

Doctrina Byzantina de primátu et unitate ecclesiae cum supplemento: De orthodoxia ss. Cyrilli et Methodii.

Mislim da postoji i tekst na njemačkom, ako ga nađem objavim ga ovdje gdje će biti i kopija tog teksta:

Czech: Doctrina Byzantina de primátu

Grivec, Franc

Byzantské pojímání církevního

prvenství a jednoty

m

320

OPERUM ACADEMIAE VELEHRADENSIS

TOMUS X.

(&>= —

Byzantské pojímání

církevního prvenství a jednoty

s dodatkem :

O pravověrností sv. Cyrila a Metoda.

Doctrina Byzantina de primátu

et unitate ecclesiae

cum supplemento:

De orthodoxia ss. Cyrilli et Methodii.

Zanimljivo je ovo njegovo poglavlje ili odjeljak:

21. Řecký způsob vyjadřování a pojímání byl v tom

hlubokém tajemství rozdílný od latinského. Rozdíl ten dá-

val nový původ k nedorozumění. Řečtí otcové hlásali, že

Duch sv. vychází z Otce skrze Syna jako z jednoho prin-

cipu a jedné prvotné příčiny. Řecká formule jest správná,

ale povšechně jest řecké vyjadřování méně jasné než la-

tinské. U řeckých otců nacházejí se projevy, které na první

pohled odporují katolickému učení. Sv. Jan Damascenský

učí, že Duch sv. vychází z Otce skrze Syna, ale na jiném

místě tvrdí, že Duch sv. není ze Syna a že pouze Otec jest

a'íxiOS Ducha svatého (PG 94. 894). Tím chce zdůrazniti,

že Otec jest prvním principem attía Tcpoxaxapy.XLy.iQ Duchu

svatému (Ilergenróther I 686 — 690). Řecká formule přes-

něji než latinská vyjadřuje jednotný princip vycházení Du-

cha sv.; zároveň hlásá rozdíl mezi Otcem a Synem, jelikož

vyjadřuje Otcovu přednost, ale nevyjadřuje jednoty co do

přirozenosti. Latinská formule vyjadřuje jednotu přirozeno-

sti a na venek též rozdíl Otce i Syna, ale nevyjadřuje ani

důvodu rozdílnosti ani jednotného principu vycházení; to

se musí doplniti z ostatní latinské nauky. Jest pochopitelno,

že z příčiny řecké formule a vyjadřováním řeckých otců

nastaly pochybnosti o latinské formuli; rovněž tak jest po-

chopitelno, že Latinci podezřívali Řeky, že hlásají vycházení

Ducha sv. z Otce samého, anebo že jej po ariansku pod-

řizují Synu. Řekové podezřívali Latince, že buď popírají jed-

notný princip vycházení, nebo že ve smyslu sabelianismu

stotožňují Syna s Otcem.

Za řádných klidných poměrů byli v té příčině na obou

stranách tolerantní. V rozčilení politických a církevních

bojů mezi Východem a Západem skýtalo však různé pojí-

mání hlubokého tajemství duchům přemrštěným dosti látky

k podezřívání. Církev nevydala o tom jasného, pro Východ

a Západ prohlášeného rozhodnutí. Proto lehko na obou

stranách bona fide povstávaly obžaloby z herese.

Dole je kompletno zaglavlje da barem orijentaciono

možete vidjeti o čemu se radi dok to ne prevedem.

Napsal

Dii FR. GRIVEC,

universitní profesor v Lublani (Jugoslávie).

Přeložil

MARTIN CHUDOBA.

OPERUM ACADEMIAE VELEHRADENSIS

TOMUS X.

Byzantské pojímání

církevního prvenství a jednoty

s dodatkem:

O pravověrnosti sv. Cyrila a Metoda.

Doctrina Byzantina de primátu

et unitate ecciesiae

cum supplemento:

De orthodoxia ss. Cyrilli et Methodii.

Napsal

D^ FR. GRIVEC,

universitní profesor v Lublani (Jugoslávie^.

Přeložil

MARTIN CHUDOBA

Kroměříž 1922.

Nákladem Akademie Velehradské. — Tiskem Společenské knihtiskárny v Kroměříži.

IX

^9 1/1

^ SEP 3 1968

1 m p r i m atur

Olomucii, die ii. Martii 1922.

Vicarius generalis:

Dr. Leopoldus Prečan,

Josephus Vyvlečka,

Director Cancer.ariae.