Šta je slovianski jazik?

[Zayron]

Naše selo.

inspirovane textom ot Mary Russel Mitford, kniga Our Village 1824

Iz vsih možnih idealnih miest, v kojihže žijut ljudi, najbolie ljubiu male selo, daleko ot šumnego grada, s jego maloj obštinoj. Ono ne imaje prep‘lnieni bloky, samo male d‘rvene budniky. Jest to proste i slične miesto za života, s žitieljami, ktorih lica sut rovno znajemi jako cviety v našem sadie. To jest zatvorienij sviet s nemnogo ljudiami, blizko s‘jednienimi jako mravky v mravkovej kupie, pčely v pčelnikie, ovcy v ovcej štalie, monahi v monastirie ili morjaki na korabie, gdie vsij znaje vsego i vse jest znane ot vsego, gdie vsij se interesuje v vsim i vsij može imati nadeju, že niekto se v niem interesuje.

Jako drago by bylo zanoriti se v to s‘rdečne čuvstvo ljubienia i neznamih upotreb, s‘brati se i byti kolegy s tiemi vsimi jedinstvenimi ljudimi okolo nas! Tako, že my budeme znati i ljubiti vsi zakuty i povraty tenkih ulic i s‘lncem pokryti luki, črez koježe budeme hoditi vsij den ot jutra do večera. Mala socialna gruppa, iže jest selska obština, jest to, čemuže poezia i proza blagodari najbolie. Ide tamo uzka droga, iže v lepem teplem dni prehodi veliku široku drogu p‘lnu aut i tirov. Ne hočete li putovati s mnoj, dragij čitatieli? Put ne bude d‘lga. My budeme putovati ot počatku doliny i ot‘tamo ideme nagorie.

Наше село.

Из всих можних идеалних міест, в койихже жийут људи, найболіе љубю мале село, далеко от шумнего града, с єго малой общиной. Оно не имайе препълніени блокы, само мале дървене будники. Єст то просте и сличне міесто за живота, с житіељами, кторих лица сут ровно знайеми яко цвіеты в нашем садіе. То іест затворіеній свіет с немного људіами, близко съйедніеними яко мравки в мравковей купіе, пчелы в пчелникіе, овцы в овцей шталіе, монахи в монастиріе или морьаки на корабіе, гдіе всій знайе всего и все єст знане от всего, гдіе всій се интересуйе в всим и всій може имати надейу, же ніекто се в ніем интересуйе.

Яко драго бы было занорити се в то сърдечне чувство љубіения и незнамих употреб, събрати се и быти колегы с тіеми всими єдинственими људими около нас! Тако, же мы будеме знати и љубити вси закуты и повраты тенких улиц и сълнцем покрыти луки, чрез койеже будеме ходити всій ден от ютра до вечера. Мала социална группа, иже єст селска община, єст то, чемуже поезия и проза благодари найболіе. Иде тамо узка дрога, иже в лепем теплем дни преходи велику широку дрогу пълну аут и тиров. Не хочете ли путовати с мной, драгій читатіели? Пут не буде дълга. Мы будеме путовати от початку долины и отътамо идеме нагоріе.

Rezultati "testa razumljivosti" među slovenskim narodina po procentima:

Lužički Srbi 100%

Poljaci, Slovaci, Ukrajinci, Bjelosrusi, Rusini, južni Sloveni 95%

Česi 85%

Rusi 75%

[Zayron]

Statistika čitaoca naših sveslovenskih novina Izviestija http://izviestija.info/ na međuslovenskom jeziku iz Srbije:

[Zayron]

Iz "Prebudenija" Antona de Mello

<p class="article-tools clearfix"> Informacija o članke. Publikirano: četv'rtek, 27. Oktober 2011. Autor: Grzegorz Wisniewski Kategorija: Kultura Izobrazenija: 44

• | Pečetati |
  
• E-mail
  

Aktualizirano: četv'rtek, 27. Oktober 2011

Niejakij človiek naideše jajce orla. Izbraše je i v'ložiše v gniezdo kokoši v kurnikie.

Malij orel izrodiše s čredoj kurčat i vazrasteše s nimi. Orel vsij svoj život postupaše jako kokoši s farmy, mysliuč, že jest farmnim kokotom. Kopaše v zemi i iskaše č'rvov. Izdavaše glas jako kokoši. Možeše daže vaztrepetati krilami i letieti niekoliko metrov. Ubo tako letajut kokoty- jest li inako?

Minehu leta i orel izstariše. Niejakego dna uvidiše vysoko nad seboj, na čistem nebesi divnego ptenca. Plaveše elegantno i g’rdo meždu tečenijami vazduha, jedva dvigajuč krepkimi, zlatimi krilami.

Starij orel posmotriše v goru omračenij. –Što to jest?- izpytaše kokoš prestojučiju blizko. -To jest orel, cesar ptencev- otvietiše kokoša. - No Ty ne myslij o tom. Ty i az jesme inaki neželi on.

Ubo orel više o tom ne mysliše. I umreše vierjuč, že jest farmnim kokotom.

Ниејакиј чловиек наидеше јајце орла. Избраше је и в'ложише в гниездо кокоши в курникие. Малиј орел изродише с чредој курчат и вазрастеше с ними. Орел всиј свој живот поступаше јако кокоши с фармы, мыслиуч, же јест фармним кокотом. Копаше в земи и искаше ч'рвов. Издаваше глас јако кокоши. Можеше даже вазтрепетати крилами и летиети ниеколико метров. Убо тако летајут кокоты- јест ли инако?

Минеху лета и орел изстарише. Ниејакего дна увидише высоко над себој, на чистем небеси дивнего птенца. Плавеше елегантно и г’рдо между теченијами ваздуха, једва двигајуч крепкими, златими крилами.

Стариј орел посмотрише в гору омрачениј. –што то јест?- изпыташе кокош престојучију близко. -То јест орел, цесар птенцев- отвиетише кокоша. - Но Ты не мыслиј о том. Ты и аз јесме инаки нежели он.

Убо орел више о том не мыслише. И умреше виерjуч, же јест фармним кокотом.

http://www.izviestij...163-prebudenije

[Zayron]

Rekao sam vam da s svremena na vrijeme, kad stignem od ovih organizacionih poslova, učestvujem u našo grupi za međoslovenski jezik - interslavic language.Danas su temom bile dlake, kosa, brada, malje, rure, krzno itd. Hahahaha. A nije se to obišlo ni bez članka iz Biblije, tačnije Jevanđelja i to čak u crkvenoslovenskom jeziku koje je upotrebljeno kao "predmet dolični" tj "dokazni materijal" Kakve veze Jevanđelje s kosom i dlakam ima to podom dole uvidite, hahahaha!

Steeven Radzikowski

FUR

fur---1----srst'---nf---vz---(animal hair)

fur---2----krzno---nn---j----(animal hair)

Komentary?

Slovenački jezyk ima slovo "kožuh" (i takože CS i SK imajut kožich/kožuch? Ne?)

srst' jelena/životna/kota itd

vs

fur coat?

Už se mi to nelíbí· · zzrušit sledování příspěvku· čtvrtek v 18:29

Toto se líbí vám a uživateli Vojtěch Merunka.

Andrej Ivanović Pyžov kožuh v ruskom znači jedino "cover".

čtvrtek v 18:36 · To se mi líbí

Мартин Чудек V tom pripadie bude kožuh dobro srozumlivij i dlja Rusov.

čtvrtek v 18:39 · To se mi líbí

Siriso Masri st.sl. zvaše i hair i fur jedinim slovom v n.sl. vlas, vlasy. No OK, fur može imati svoje slovo. :-)

čtvrtek v 18:40 · To se mi líbí· 1 osoba

Siriso Masri Kožuh=koža plus srsť

čtvrtek v 18:53 · To se mi líbí

Siriso Masri Argonauts and the golden fleet :-D zlaté rúno = zlata ovča koža s vlasami

čtvrtek v 18:58 · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený kožich spisovně,kožuch lidově se u nás říká

čtvrtek v 22:11 · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený ale,to je až ten výsledný produkt,když se to zvíře zabije a udělá se z toho oděv

čtvrtek v 22:12 · To se mi líbí

Jan Vít cz...srst=fur, kožich is coat make it from animal fur.

Včera v 7:54 · To se mi líbí

Jan Vít srst=fur, kožich je odienije udielane iz zvierat.

Včera v 8:10 · To se mi líbí· 1 osoba

Josip Bibić No, český se také tomu říká kožešina ale to je polofrabrikat, je opracovaný ale není ještě sešití. Kožešina je kůže živočichů se srstí (nejčastěji kožešinové zvěře), která je vyčiněná (vydělaná) a připravená k šití oděvů - kožichů. Jedná se o surovinu používanou v kožedělném průmyslu nebo v řemeslné činnosti zvané kožešnictví. http://cs.wikipedia....C5%BEe%C5%A1ina

Kožešina - Wikipedie cs.wikipedia.org

Kožešina je kůže živočichů se srstí (nejčastěji kožešinové zvěře), která je vyčiněná (vydělaná) a připravená k šití oděvů - kožichů. Jedná se o surovinu používanou v kožedělném průmyslu nebo v řemeslné činnosti zvané kožešnictví.

Včera v 13:19 · To se mi líbí ·

Josip Bibić Ale kožich ne musí mít vyznám jen opracovaného oděvů jako kabát, může to být i kůže se srstí některých savců. Má to tří významy v češtině: Kožich může být: 1. kožený kabát vyrobený z kožešin 2. kůže se srstí některých savců 3. kožich – hliněná omazávka roubených staveb http://cs.wikipedia....iki/Ko%C5%BEich

Kožich - Wikipedie cs.wikipedia.org

Tato stránka je rozcestník, tj. místo s odkazy na různé články, které by jinak měly stejný název. Pokud vás sem dovedl odkaz, který by měl správně směřovat na specifický význam tohoto pojmu, můžete Wikipedii pomoci tím, že se vrátíte na odkazující stránku a tamní odkaz opravíte tak, aby vedl přímo n...

Včera v 13:23 · To se mi líbí ·

Steeven Radzikowski ‎..

Dakle, Josipe: da li imamo dvije riječi za engleski riječ "fur"? - "srst" i "krzno"? ... jer južnom govornici neće razumjeti "srst" i sjevernom govornici neće razumjeti "krzno".

Slažeš li se?

Před 10 hodinami · To se mi líbí

Josip Bibić da, tako je, s tim bude malo problem, hahahaha :-)

Před 5 hodinami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka

i jako bude jedin vlas zvierata?

češski imajeme CHLUP.

Jako li najdeme slovo za jedin "vlas", potom možeme koristiti plural ot togo slova, ne?

Rovno jako vlasy:

jedin vlas -> vlasy na glavie.

ne je treba iskati specijalne slovo, bude li plural.

Před 4 hodinami · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený prostě,chlupy

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić U nás jižních to ne znamená vůbec nic, spíš možná fonologický a morfologickýnám to přípominaá hloupý, a tak může dojít k nežádoucím těžkým omylům, ja to slovo nedoporučují co se tyče jižních Slovanů. Radši nějaké jiné, to je jedno jaké.. Lepé jím se naučit ǔplně jíneš slovo než se špatně domýšlet podle lidově spontánní homofonie že to znamená hloupý. :-p

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený tak,to je tím nerozlišováním ch(respektive v azbuce x) a h,u nás hlúpý a chlupy zní úplně jinak

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić U nás jižních "chlupy" to ne znamená vůbec nic, spíš možná fonologický a morfologický nám to připomíná hloupý, a tak může dojít k nežádoucím těžkým omylům, já to slovo nedoporučují co se tyče jižních Slovanů. Radši nějaké jiné, to je jedno jaké.. Lepé jím se naučit ǔplně jiné slovo než se špatně domýšlet a orientovat podle jakési lidově spontánní homofonie že to znamená hloupý. :-p

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Jan Vít Josipe...napišij nam vsi vaše slova čo znači chlupy/vlasy/srst, etc. možno bude niejake zajedno s drugimi jazyky.

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić To je už jedno jestli jižní rozlišuji "ch" a "h". Hlavně zabezpečit aby nedocházelo k drastickým, neřeknu li tragikomickým omylům. Proto trvám na jiném slově, to je jedno jakém. Lehčí je práce potom vysvětlit jižním Slovanům že se na příklad "krzno" říka "srst" nebo léčit monokly zapřičinění tím protože si nějaký Jugoš domníval že ho urážíš nebot' jsi pomyslel že mu říkáš jak je hloupým člověkem, hahahaha!

Před 58 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić Nemame tu bohužel nic tak společného, jedině vlas. Jinak máme krzno, dlaka,vlasi, rute. Podívám se na to důkladnější.

Před 53 minutami · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený A Slováci zas říkají sprostý ve významu-hloupý a u nás sprostý znamená vulgární anebo ve staré češtině-obyčejný nebo chudý(lid)

Před 52 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić dlakav; kosat; kosmat; kosmat; maljav to su pridjevi - adjectives, pripadne, přislušne nomina - imenice su: dlake od dlakav, kosa od kosat, , na kosmat nema direktne izvedenice ali može krzno kod životinja a rute kod čovjeka, , malje kod maljav.

Před 44 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić já doporučují vlas a vlasatý s tím aby to bylo deskriptivní, vlasati na bradě znamenalo by to vousatý, vlasati po celém těle znamenalo by to hodně ochlupení.

Před 41 minutami · To se mi líbí

Jan Vít hm, aha, takže jediné společné slovo je VLAS

Před 40 minutami · To se mi líbí· 2 lidem

Josip Bibić ano, a vlasati na hlavě samozřejmě člověka s dlouhým vlasama. :-)

Před 39 minutami · To se mi líbí

Jan Vít hele a co ...vlákno

Před 39 minutami · To se mi líbí

Jan Vít a z toho se dělá ...rouno, houně

Před 38 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić ne, vlákno u nás je jen vlákno, nema nic společně s biologii a anatomii lidského těla. mrtvá věc, vlákno bavlněně,syntetické a tak...

Před 36 minutami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka ruski jest volos za vse: rus. volos životnih = čs. chlupy zvířat.

Před 36 minutami · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený a vousy se taky všude řeknou jinak?

Před 36 minutami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka brada - to jest i staročešski

Před 35 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić ano a runo je také společné slovo ale se používá je takhle u ovec:

Před 34 minutami · To se mi líbí· 1 osoba ·

Jan Vít Josip...promin, jsem zmátl diskusi, u nás vlakno je taky jen mrtve vlakno.

Před 34 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić co se tyče nás, klidně brada ale jen u mužského ochlupení na tváří, u ženských je to nevítaně jaksi, hahahaha! :-p

Před 32 minutami · To se mi líbí

Siriso Masri st.sl.

бѣ же іоанъ обльченъ власы вельбѫжди - біеше Јан облечен власми велбудими/верблюдими...

deskripcija može pomočti

Před 31 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić u nás kdyby se to napsalo aj tak každý by hned porozuměl že jde o chlupy a srst i bez tlumočení a znalostí IS, já jsem pro vlasy

Před 28 minutami · To se mi líbí· 1 osoba

Jan Vít jo, je to srozumitelné, navrhuji level1...vlasy, level2...srst+krzno

Před 13 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić každopádně dejte tam vlasy na prvním místě, určitě

Před 8 minutami · To se mi líbí

[Name]

Да не буде као есперанто!? Имамо енглески, који нам је заједнички хтјели ми или не. Мене интересује има ли ко од вас да ми да неки линк ка прасловенском, а успут зашто њега само не преправимо за данашње потребе? И ово би ми било драго да успије, али истина ће бити позната тек за једно педесетак година.

[Zayron]

Да не буде као есперанто!? Имамо енглески, који нам је заједнички хтјели ми или не. Мене интересује има ли ко од вас да ми да неки линк ка прасловенском, а успут зашто њега само не преправимо за данашње потребе? И ово би ми било драго да успије, али истина ће бити позната тек за једно педесетак година.

Praslovenski ili paleoslovenski nije nikako pogodan za te svrhe, k tomu imamo crkvenoslovenski s kojim vrlo često usaglašavamo taj rječnik međuslovenskog jer je to ustvari savim razvijen, zreo i kodificiran jezik za razliku od paleoslovenskog koji se za prvo nije ni sačuvao u nekoj značajnijoj mjeri a za drugo, većina njegovih riječi uključena je već u crkvenpslovenki rječnički korpus najrazličitijih recenzija, paleoslovenskim se temeljito bave samo lingvistički specijalisti, otprilike slično kao što se arheološkim ekšponatima u muzejima bave arheolozi, muzeolozi i istoričari. Uspjehe već imamo: taj jezik se već u osnovi od momenta stvaranja potouno usklađuje zahtjebima strojovog, kompjuterskog prevođenja i u tom smislu su mu pravila jednoznačna i skoro tako reći bez ikakvih izuzetaka kako bi ih razumio i računar. Mnogi tekstovi na našiem časopisu Izviestija http://www.izviestija.info/ na međuslovanskom su dostupni i razumljivi 80% većini Slovena a razumljivost teksta je isto tako najmanje 80%. Prednosti je mnogo, od korištenja na međuslovenskim simpozijumima kao zajednički zapisnički jezik na kojim se potom pripremaju i objavljuju materijali pa dalje. Načina upotrebe i primjene u praksi ima mnogo, recimo oglasne table na aerodromima i željezničkim i autobusnim stanicama i slična takva glašenja, upozorenja i oznake u velikim ili glavnim evropskim slovenskim mjestima bi mogle biti napisane na međuslovenskom jeziku. Ni ne računa se pri tom toliko da će se ljudi nužno sporazumijevati njim kao kolokvijalnim jezikom. Evo sad nekih rječnika dok ne nađem neki paleoslovenski, inače takav najveći na svijetu, paleoslovenski i crkvenoslovenski istovremeno a to sa svim crkvenoslovenskim recenzijama postoji u Češkoj ali samo u klasičnom formatu kao štampana knjiga.Možda je prevedena na internet, digitalizovana, nemam informaciju o tome ali se raspitam:

Pažnja! ovo su HTML rječnici, prvo napravi fajl za njih pa ih tamo otvori, moraš na Windowsu jer su to exe file. Ni slučajno ih ne otvaraj na desktopu ili neku drugu složku, fajl, to ti se tamo raspe potom ko iščupane stranice iz knjige svuda!

Uvodna strana:

http://www.david-zbiral.cz/htmlsl.htm

Strana s rječnicima:

http://www.david-zbi...m#_Toc163298017

Staroslovensko-češki:

http://www.david-zbiral.cz/stslcz.exe

Češko-staroslovenski:

http://www.david-zbiral.cz/czstsl.exe

Eto barem ovo dok nešto ne pronađem.

[Zayron]

Evo jedan rječnik ali crkvenoslovenski, mislim da ga je moguće i downloadovat:

http://ksana-k.narod.ru/menu/dict/diachenko.html

[Zayron]

Evo kako je završilo glasanje o riječi za krzno, iz prethodnog posta:

https://www.pouke.org/forum/topic/11654-sta-je-slovianski-jazik/page__view__findpost__p__518895

• 
  Steeven Radzikowski ‎..
  fur ------ 1 --- vlosy ----- nm pl -- hairs (plural)
  fur ------ 2 --- srst' ------ nf ----- animal hair
  fur ------ 2 --- krzno ----- nn ----- animal hair
  hair ----- 1 --- vlos ------ nm
  hairy ---- 1 --- vlosaty --- a ------ hirsute
  hirsute -- 1 --- vlosaty --- a ------ hairy
  Před 10 hodinami · To se mi líbí
  
• 
  
  Andrej Ivanović Pyžov vlosy is polish-only
  Před 4 hodinami · To se mi líbí
  
• 
  
  Steeven Radzikowski
  ‎..
  Andrej - Ah! Hvala....
  fur ------ 1 --- vlasy ----- nm pl -- hairs (plural)
  fur ------ 2 --- srst' ------ nf ----- animal hair
  fur ------ 2 --- krzno ----- nn ----- animal hair
  hair ----- 1 --- vlas ------ nm
  hairy ---- 1 --- vlasaty --- a ------ hirsute
  hirsute -- 1 --- vlasaty --- a ------ hairy
  Před 3 hodinami · To se mi líbí
  

[Zayron]

Aj, konačno se porodismo i s tim vlasama, evo konačno rekapitulacije i zaključka, još ćemo ostati i bez kose koliko se stim namučismo, oćelavit još budemo, pametna kosa bježi sa budalaste glave, hahahaha:

Vse životinje i čelověk imajut kožu. Na čelověčeskej koži nahodet se vlasi, na svinjskej čekinji, na ovčjej runo, na volčjej dlaka (zato je volkodlak), na zaječjej i lisjej korzno ili serst' ili šuba (odtudy kapa šubara).

1327_womens

[Zayron]

PREGNANT

Danas raspravljamo o tome, ali zbog velikog mnoštva digresija i pridruženih pojmova s tim u vezi vam to radije ni ne pokažem tu raspravu, nije baš pogodna za objavljivanje na ovakvom vjerskom forumu. Onda je radije preskočimo. Isto nam se i ta rasprava o krznu, dlakama i čekinjama zvrtla i otišla u takvom tom smjeru da vam radije ne pokažem ni njen završetak, hahahaha.

BECOME PREGNANT

PREGNANCY

Po naših slovjanskih jezykah, imamo velme razne slova dla "pregnant - pregnancy":

беременная

вагітна

ciężarna

tehotná

noseča

trudna

бременна

:rolleyes:

[Оља]

Uporedna gramatika slovenskih jezika. Moj omiljeni, ali jedan od najtežih predmeta, seže do praslovenskog (hipotetičkog) jezika. Ove razike su samo rezultat razdvajanja prvobitne zajednice svih Slovena. Žao mi je što se ranije nisam priključila.

[Zayron]

Ma to je Sizifov posao na tim našim lingvističkim grupama, samo što se jedna stvar riješi imamo tamo sto nekih drugih za rješavanje, zato tamo nisi nikad zakasnila, hahahaha. Radi se samo kad imaš vremena i kad si raspoložena za to, nije ništa obavezujuće, ne boj se! Ja te mogu tamo dodati, ali moraš imati profil na FB. Glavna stvar je da te to zanima i radiš to rado, ništa drugo. Svaki dan naš takav animator, imamo ih dva-tri, najčešće su tamo jedan Poljak, jedan Rus i jedan Čeh kao animatori. Oni vode evidenciju urađenih pojmova i imaju pregled o tome. tako biraju pojmove koji još nisu obrađeni ili koji jesu ali nisu zaključeni i izlože ih svima na grupi a ti poslije odlučiš sama hoćeš li se uključiti u rad ili ne, dakle princip rada je kao takav open workshop, otvorena radionica. Ja sam tamo rijetko jer to nije moja domena, ja se bavim drugim stvarima, više organizacionim i informativnim. Znači uslov je ipak FB, ako ga nemaš, možeš ga otvoriti samo radi toga. Ja ti mogu objasniti kako da ga podesiš tako da ti bude profil "nevidljiv" ako ne želiš ni zbog čeg drugog da ga imaš već samo zbog te slavistike tj. lingvistike.

[Оља]

Ma hoću, nego te lingvističke zavrzlame praslovenskog, pisane naučničkim hijeroglifima, porilično sam zaboravila. Što se tiče ovoga što pišete, pa najmanje je bilo takvih primera, svega par - tipa vuk, belo, ljubav...itad ostalo je išlo na garamtiku. Posle su nas majali crkvenoslovenskim i njega sasvim dobro razumem.

Tako da bašnisam neki znalac

[Zayron]

Ne boj se, glavno da o tu temu imaš zanimanje a vidim da imaš. I što je važno za nas dobro, aktivno znanje bar jednog drugog nematernjeg slovenskog jezika osim dakle tog svog maternjeg, kako sam vidio prevodiš s ruskog i na ruski pa si taj uslov ispunila. Crkvenslovenski i paleoslovenski nisu nikakvim uslovima, ko zna nešto o tome to je onda prednost ali nikakav to nije uslov, tim se toliko ne bavimo a imamo dosta erudovanih članova sa dobrim znanjem crkvenoslovenskog koji se tim aktivno bave, specijaliziraju se samo na tu problematiku i u takvoj su ulozi savjetnika i komentatora nama ostalim. Što se tiče tog FB, ako ga nemaš, otvori ga, možeš neki i nevezan sa svojim imenom, na primjer Olja Slovenka ili tako nešto, a ja ću ti potom kad mi daš tu svoju prvu šifru ući u profil i namjestit te tamo postavke tačno kako želiš da budeš tamo na FB nevidljiva i da te niko ne opterećuje, da te niko ne adda ako to ne želiš, da ne primaš emaile itd.to ja uradim umjesto sebe da ne moraš sad to natenane studirat i da se možeš odmah uključiti. A poslije kad ti ponamještam na tom profilu na FB sve postavke tako kako budeš htjela, ti si potom promjeniš tu svoju šifru koju si mi dala na drugu, svoju stalnu koju budeš znati samo ti. A ako budeš htjela ponovo promjeniti neku postavku profila onda ti ja to objasnim kako. Ako imaš FB onda sva ova priča otpada, mogu te odmah uključiti svejedno pod kojim profilom i imenom u slučaju da ih imaš više.

[Zayron]

Raspravljali smo i o riječi ponos, gordost. Također je bilo riječi i o Gay Pride a tako smo ustanovili vrlo zanimljivu stvar, da u prevodu na interslavic. međuslovenski Gay Pride znači: Veselu sračku ili Srećnu sračku, hahahaha! U međuslovenskom nema ć zato je tamo sračka. Ponos na ruskom, ukrajinskom itd. je sraćka, proljev.

.smeha.

Jan Vít

PRIDE....rus...гордость

ukr...гордість

pol...hardość

cz...hrdost

sk...hrdosť

srb...гордост

blg/mak.гордост

To se mi líbí · · Sledovat příspěvek · 21 říjen v 17:22 v okolí místa Karlovy Vary, Czech Republic

Andrej Ivanović Pyžov Sure. Grdosť it should be.

21 říjen v 17:23 · To se mi líbí

Jan Vít ok

21 říjen v 17:24 · To se mi líbí

Bojan Vladimirovic Antic UH!.

pozitivna znamenovanija (pride)

rus...гордость

cz...hrdost

sk...hrdosť

špatna znamenovanija (sujeta, zavist, vysoka mišlenka o sebe)

ukr...гордість

srb...гордост

blg/mak.гордост

21 říjen v 17:26 · To se mi líbí

Bojan Vladimirovic Antic E! To slovo je problem. Ne existuje s'miena

21 říjen v 17:27 · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený já myslel,že príde ve slovenštině a vy myslíte pride anglicky

21 říjen v 17:31 · To se mi líbí · 1 osoba

Jan Vít Bojan...u vas to znači negativne ?

21 říjen v 17:36 · To se mi líbí

Bojan Vladimirovic Antic ano. Velmi negativne. Maji slova "ponosit" Je to velkij problem.

21 říjen v 17:39 · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený Tak,pýcha a hrdost se u nás dá taky dost těžko odlišit,například,když někdo něco skvělého dokáže,tak o něm druzí řeknou,buď,že jsou na něho pyšní nebo hrdí a v tomto kontextu je to totožné

21 říjen v 17:42 · To se mi líbí · 1 osoba

Обрен Старовић hmm. u nas to može byti i pozitivno i negativno. ale častejše negativno nego pozitivnoq

21 říjen v 17:49 · To se mi líbí

Jan Vít a ponosit je negativno?

21 říjen v 17:56 · To se mi líbí

Обрен Старовић ponosit/ponosan je častejše pozitivno

21 říjen v 17:58 · To se mi líbí · 1 osoba

Vitold Rozsvícený u nás je slovo ponosit naopak velice pozitivní

21 říjen v 17:58 · To se mi líbí

Bojan Vladimirovic Antic jsem už rekl že je to velky problem

21 říjen v 17:59 · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený i když záleží na tom,jakou má ten člověk hmotnost

21 říjen v 17:59 · To se mi líbí · 1 osoba

Vitold Rozsvícený ale u vás to znaméná asi něco ve smyslu-povyšovat

21 říjen v 18:00 · To se mi líbí · 1 osoba

Bojan Vladimirovic Antic je, je przesne tak

21 říjen v 18:01 · To se mi líbí

Jan Vít dobro,dobro a ako li bude v kontextie, naprimier.....lužicki srbi sut veoma g'rdi na svojego sviečenika A.A ktorij obranil lužickij jazyk i jih kulturu v časah svietoviej vojny ........kao tomu textu rozumi jugoslovieni ?

21 říjen v 18:05 · To se mi líbí

Adrian Kaźmierski hordost' ili gordost'

21 říjen v 18:49 · To se mi líbí

Vojtěch Merunka Ovo A/E/- posle načalnego G jest različna transformacija tv'rdego jera Ъ.

V NS tuto rešime nehati jako jer:

H'RDOST = ГЪРДОСТ

I vsjakij Slovien čitaje zvuk Ъ jako jemu je najbližeje: Rus jako p'lnij vokal O, Čeh znaje slogotvorne R i ne jest jemu treba imati vokal, itd....

21 říjen v 18:58 · To se mi líbí · 2 lidem

Обрен Старовић grdno means ugly in serbian. g'rdost is confusing. a i srbski ima slogotvorno R, ale je gordost v srbskom, ne grdost.

21 říjen v 23:03 · To se mi líbí · 3 lidem

Jan Vít a što napišeme v slovnik ? ponosan...jest za čehov razumieno na 50/50. a za poljakov/ukr/rus...? ne znam da li oni razumi slovo ponosan.???

24 říjen v 9:40 · To se mi líbí · 1 osoba

Bojan Vladimirovic Antic Az ne vieruju že existuje slovo ponosan v Českom. Moje babka je zborila mnogo srbskih slov (kohoška - slepice, mačka - koška, šupa - ?, šakator - eng. flor, firange...) ali slovo ponosan ne sem čul iz jejih ustiju

24 říjen v 10:04 · To se mi líbí

Jan Vít ponosan na češskim neexistuje, ale može biti niejako-ovako razumien.

24 říjen v 10:12 · To se mi líbí

Jan Vít zato pišu da je razumien 50/50 procent, otnosno k kontextie.

24 říjen v 10:12 · To se mi líbí

Bojan Vladimirovic Antic EEE! Kontekst hodni moji, kontekst je duležity.

24 říjen v 10:15 · To se mi líbí · 1 osoba

Jan Vít hele, čitaj....češi sut ponosni na svojego p'rvego prezidenta T.G.Masaryka.......to je myslim razumieno dobro.

24 říjen v 10:42 · To se mi líbí · 1 osoba

Andrej Ivanović Pyžov Ne, to je lživy prijateľ v Ruskom, gde ponositi znači lajati, i rusy razumejut tomu: češi lajut na svojego prvogo prezidenta

24 říjen v 11:12 · To se mi líbí

Jan Vít ok, treba naiti nove slovo. maš niejakij predlog ?

24 říjen v 11:36 · To se mi líbí

Jan Vít mužeme pisati....oni imajut vysoke mnenije....ale to ne idealno.

24 říjen v 11:36 · To se mi líbí

Jan Vít a ja mam v članku....ponositi......budu muset prepisati.

24 říjen v 11:37 · To se mi líbí · 1 osoba

Jan Vít VYSOKOMIERNIJ, PYŠNIJ........?

24 říjen v 12:46 · To se mi líbí

Jan Vít poiskal jesm. PROUD==DOSTOJNIJ, VELIKOLEPIJ, VELIKODOSTOJNIJ, VELIČNIJ, VYSOKOMIERNIJ, ZNAMENITIJ, PYŠNIJ, SLAVNIJ....

24 říjen v 14:35 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎..

Takle, pomagaj mne, aby zrazumeti:

Problema li je, že rječ "grdost'" po srbskim je podobno na srbsko slovo "ugly" ~ "grdno - grdny", da?

Ale, "гордост" po srbskim ne ima problemy, da?

OK...takle, možemo koristati "work-around" rječ - tak kak: "SAMOCENA" ?

Slovo "cena" jest znany vo večinstve jezykov...da?

SAMOCENA - САМОЦЕНА

24 říjen v 18:37 · To se mi líbí

Jan Vít ja jesm zamiešanij iz tego. Oni imajut (srbi) dvie slova ? grdost i gordost ? ftf.

24 říjen v 18:44 · To se mi líbí

Cxiril Slavjanski grdo=ugly, bad; gordo=proudly

24 říjen v 18:47 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎..

SR-HR: samosvijest

SL: samospoštovanje

UK: самолюбство

24 říjen v 18:49 · To se mi líbí

Jan Vít aaaaaaaaaaa, a problem je razriešenij...GORDOST thats it.

24 říjen v 18:58 · To se mi líbí

Jan Vít Lužicki s’rbi sut velmi GORDI na svojego rodjaka, ktorij obraniše v temnih časah jih jazyk, kulturu i narodnu identitu...........................................Cxiril.....kako tomu razumiš, je to OK ?

24 říjen v 19:01 · To se mi líbí

Cxiril Slavjanski Da, razumejem to. V hrvatskom jeziku, "gordost" je jednako kak "ponos", "pride" v engleskom...

24 říjen v 19:05 · To se mi líbí

Jan Vít SUPER, problem razrešenij, velika hvala

24 říjen v 19:06 · To se mi líbí

Jan Vít a Steewen može pripisati nove slovo

24 říjen v 19:26 · To se mi líbí · 1 osoba

Steeven Radzikowski Da

24 říjen v 20:02 · To se mi líbí

Adrian Kaźmierski Slovo "ponos" i tak bylo by zle, čytajtie:

serbski: понос = pride

horvacki: ponos = pride

černogorskj: понос = pride

bosanski: ponos = pride

VS.

ukrajinski: понос/пронос = diarrhea = sračka

rossijanski: понос = diarrhea = sračka

bielaruski: панос = diarrhea = sračka

xDD

27 říjen v 11:24 · To se mi líbí · 1 osoba

Jan Vít hmmm

27 říjen v 13:02 · To se mi líbí

Jan Vít hehe

27 říjen v 13:03 · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený aha,takže,jak se pořádá Gay Pride,tak to znamená veselá hrdost

27 říjen v 16:09 · To se mi líbí

Vojtěch Merunka ocenivati ?

27 říjen v 16:25 · To se mi líbí

Adrian Kaźmierski vesela sračka takže by nie byla lučša :D

27 říjen v 16:52 · To se mi líbí