Šta je slovianski jazik?

[DYNABLASTER]

0110_hahaha

pa da, slovenski jezici su mocni jezici, tj vuku koren iz prvobitnog jezika

[Zayron]

D’RKOLIČ

. 1

Na konie jeden človiek dojezdil je do studenca. Našel je malij d’rkolič i v’bil go je v zemlje da veza konja. Malko je posiedil, malko je obiedoval, i kogda bie čas za put, on v’stade otvezal je konja i ostavil d’rkoljčič da imajut i proči vezati konje.

. 2

S’jutra drugi velmi žadnij človiek vidiev studenec pohital je k studencu piti si vody. T’rčavšie tacie zaglenu si nogu o d’rkoljčič i pade. Vstavši prijde studencu i piješe vodu. Napojivšie se prijde d’rkolčiču i izvleče ga ot zemlji da se ini kto ne zaglene o njego.

[Zayron]

Zanimljiva rasprava o "jotaciji"

Male objasnienije pravopisanija. Naše latinske (ije, ija, ...) i kyrillske (ије, ија, ...) jest TOČNA transformacija staroslovienskego jezyka. Moderni azbuky RUS-1918 i BG-1945 posle svojih kommunističnih reforem imajut s jotacijej problem: pišete li E, može to značiti zvuk [je] i [e].

To se mi líbí · · Sledovat příspěvek · Před 46 minutami

2 lidem se to líbí.

Vojtěch Merunka Ne možeme napr. pisati ROSSIA. Treba jest pisati ROSSIJA. I+J+A sut tri zvuky.

Před 34 minutami · To se mi líbí

Jan Vít a co RUS-SIJA

Před 23 minutami · To se mi líbí

Yuri Suhov Войтех, я не понимаю почему в вашем новословненском алфавите нет украинской Ї и белорусской Ў диакритики ?

[Zayron]

Ova tema će zanimati najviše ženske:

Steeven RadzikowskiInterslavic - Medžuslovjanski - Меджусловјански

NECKLACE:

KOLJE

MNISTO

KADENA

NOTE:

Večinstvo naših jezykov ima slovo "KOLJE"

"MNISTO" jest praslovjansko slovo

"KADENA" je južna rječ'

.......Tvoj komentar?

http://slovknig.wikia.com/wiki/Necklace_(n)

To se mi líbí · · Sledovat příspěvek · Před 17 hodinami

Jan Vít KOLIE ima RUS/UKR/MAK/POL. a što kaže etymologija ? iz čego je slovo kolie....okolo ???

Před 16 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít a češskij takože ima KORALE, isto jako Bielaruskij

Před 16 hodinami · To se mi líbí · 1

Jan Vít v slovnike je for neck/throat...GRLO, šIJA....možno by bylo dobro stvoriti niejaki derivati ot tutih slov, bo korien je vsimi razumien.

Před 16 hodinami · To se mi líbí

Vitold Rozsvícený To jako náhrdelník?

Před 14 hodinami · To se mi líbí

Jan van Steenbergen This is what my Sorbian dictionaries give:

HSB: našijny rjećaz

DSB: rješazk wob šyju

RUE: накарчник, колья

I think "koľje" will be ok.

Před 14 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít ok, no cz/sl/sk/hrv/srb ne budu razumieti.

Před 13 hodinami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka I jako bude jedin "koralek=businka=perla"? Možeme to slovo dielati ot njego.

Před 13 hodinami · To se mi líbí

Adrian Kaźmierski Rue - jakij to jest jezyk?

Před 13 hodinami přes mobilní telefon · To se mi líbí

Jan Vít Voala..BROŽ, BROš, BROšKA, BROZSKA......ne je točno necklace, no sije slovo imajut vsi jazyky, može naprimier byti NAšIJNA BROš

Před 13 hodinami · To se mi líbí

Dražen Buvač Sto do djavola je kadena? I Srbi i Hrvati kazu OGRLICA

Před 13 hodinami přes mobilní telefon · To se mi líbí · 1

Jan Vít ali ne znam da li ljudi budut ovu konstrukciju razumieti

Před 12 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít kadjena ogrlica, fuj.

Před 12 hodinami · To se mi líbí

Dražen Buvač Nakit: ogrlica, narukvica, prsten

Před 12 hodinami přes mobilní telefon · To se mi líbí

Jan Vít narukvica a prsten sut na ruku, oni hočut na šiju/grlo/krk

Před 12 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít grlo-brož, krko-brož, hehe

Před 12 hodinami · To se mi líbí

Dražen Buvač Ja sam htěl pokazati logiku slov:

NARUKVICA ide na ruku, OGRLICA ide o grlo... Daže Česi i Slovaci kažut grdlenik ili podobno.

Južni Sloven, razumě slovo KOLJA jako "slaughter".

Před 10 hodinami · To se mi líbí · 1

Jan van Steenbergen ‎@Jan: Jestli cz/sl/sk/hrv/srb ne budut razumeti KOLJE, to može NAšIJNIK? Ima paru glasov i myslim, že to slovo je dostatočno samoobjasňajuče, ne?

Před 10 hodinami · To se mi líbí

Jan van Steenbergen ‎@Adrian: RUE = Rusinski (Karpatorusinski).

Před 10 hodinami · To se mi líbí · 1

Мартин Чудек Ogrlica ili našijnik by imalobyti primarne slovo..

Před 10 hodinami · To se mi líbí

Мартин Чудек Ibo vsi Slovieni to budut rozumieti

Před 10 hodinami · To se mi líbí

Jan van Steenbergen Myslim, že dľa Poľakov OGRLICA so vsěm ne bude razumlivo. To zvuči množej kak někaka zelenina.

Před 10 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít ja myslim ze našijnik je dobre

Před 10 hodinami · To se mi líbí · 2

Jan Vít ili možno nagrdelnik postoji pytanije jako dobro razumi ostalni slovieni ?

Před 10 hodinami · To se mi líbí

Мартин Чудек Nagrdelnik ne bude dobre za južnih i izhodnih

Před 9 hodinami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka šija znajut vsi, ne? našijnik jest dobre, myslim.

Před 8 hodinami · To se mi líbí · 1

Steeven Radzikowski

‎..

He he ...

Dražen Buvač napisal:

"Sto do djavola je kadena? I Srbi i Hrvati kazu OGRLICA"

Očevidno, ty ne poslušal dalmatinska pesnja, "Projdi Vilo" gde oni pevajut: "Niz KADENE od sarca mog" >

1.

- Klapa Kal

2.

- Gibonni

:>)

Klapa kal - Projdi Vilo

www.youtube.com

Gostovanje Klape Kal na Varaždinskoj televiziji

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎..

OK ...." NAšIJNIK"

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Steeven Radzikowski

‎....

Ale znalazłem też prasłowiańskiego słowa "MNISTO" ... tutaj:

http://ubuntuone.com/p/18oB/

*monisto n. o ‘necklace’ ESSJa XIX 209-211

CS OCS monisto (Euch.) ‘necklace’

E Ru. monísto ‘necklace’

S SCr. monisto (eccl.) ‘necklace’; Bulg. manísto ‘necklace, beads’

PIE *mon(H)-i-

Cogn. Skt. maní- (RV+) n. ‘necklace’; Lat. monile n. ‘necklace’; OHG menni n.‘necklace’

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít ‎ Dražko naš, očevidno dlgo žije v Nemačke, je načal zabyvati svoj materskij jazyk

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Dražen Buvač Steeven, ne uči mene moga jezika!

Da, ljudi u Isti budu kazati kadena, bo Italiani kažut cadena.

Da, ljudi u Rumeliji sut govorili dźerdan, bo Turci kažut gerdan.

Jest Vlahov i Turok, no tako ne govoret Srbi i Hrvati i ne razumejut te slova.

Posmotri v ktori libo slovar, takoga slova u Srbov i Hrvatov ne najdeš.

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Steeven Radzikowski OK. But your comment led me to believe that you did know this word.

Před 5 hodinami · To se mi líbí

Jovana Bošnjak Word ''kadena'' comes from Italian word ''catena'' and its used only in Dalmatia. Ukrainians still use ''намисто'' from ''mnisto''. Personally for me only ''ogrlica, огърлица'' or ''колье'' make sense.

Před 44 minutami · To se mi líbí

Jovana Bošnjak I Dražene nemoj tako burno da reaguješ, i sam si rekao da nisi pročitao ni gramatiku ni pravopis, uredu je nešto i ne znati. :P

[Zayron]

Evo nastavak te rasprave o ogrlicama:

Josip Bibić Dražen je u pravu, ta "kadena" je lokalizam i italijanizam i nije svima poznat na Balkanu. A na kraju krajeva znači lanac, lančić a ne ogrlicu. A tuđice obično ovdje ne razmmatramo a ni nemamo potrebu razmatrati jer ako neku riječ nema jedan slavenski narod kao na primjer što nemamo mi južni za ledvinu, onda ćemo uzeti ledvinu a nećemo se bavit bubregom ni bubrezima jer su turcizmom.

úterý v 4:07 · To se mi líbí

Jan Vít a što SIGURAN, sigurno, to jest takože loanwoard ?? slyšel jesm da rumuni imajut iste slovo.

úterý v 7:49 · To se mi líbí

Josip Bibić

imamo također sinonim "bezbijedan" ali taj nije u potpunosti identičan po značenju riječi "siguran". Svejedo, ni tu riječ "siguran" onda ne uzmemo a uzmemo "bezpečan". I Češi imaju mnogo romanizama, latinizama i italijanizama, kad bi ih sve izbacili iz češkog ostali bi bez 20% riječi - sigurno, hahahaha. na primjer češki glagol "existovat" je također romanizam. I šta s tim? Po meni - podle mne, niste trebali uzeti u MS "existovat" već "postojat", "existovat" je romanizam a "postojat" slavenska riječ.

úterý v 8:05 · To se mi líbí

Jan Vít bezpečí a jistota.

úterý v 9:05 · Už se mi to nelíbí · 1

Jan Vít existence-bytije

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić ano, byvstvovat, tak nějak to má být, nebo postojat

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Jan van Steenbergen Město EKSISTOVATI, ja pišu JESTVOVATI ili ISTNOVATI. Sovsěm razumlivo, myslim. Eventualno BYTOVATI takože je možlivo, ne?

Před 22 minutami · To se mi líbí

Jan van Steenbergen POSTOJATI ne je dobro, dľa mene to znači: "stand for a while".

Před 21 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić no, možná by bylo dobre za glagol existovat použivat verb bist - bisti. Ten by se potom lišil od slovesa byt a nebyl by těšký za vyslovovat. A časovalo by se tak nějak: ja bistim, existujem, ti bistiú, existuješ atd.

Před 17 minutami · To se mi líbí · 1

Jan Vít ‎ Jane musíš napsat...prepredlgo postojati

Před 16 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić ten verb BISTI sem vymislel já ted AD HOC , hahahaha

Před 16 minutami · To se mi líbí

Jan Vít existence-jsoucnost

Před 15 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić podivej: na přiklad citat z novin: ten problém existuje odedávna, jak potom, ten problem jsoucnuje odedavna, ja by tam dal BIST pak by to bylo: ten problem bisti odedavna.

Před 12 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić ja navrhuju za existovat verb BIST nebo BYST, tam je to obojí aj být aj isti - jestvo.

Před 10 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić BYST nebo BIST v smyslu ISTNOVAT, JESTVOVAT.

Před 9 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić a zároveň by se lišil od slovesa být což je velice důležité aby ta dva slovesa nebyla stejná.

[Zayron]

Imamo velikih problema s glagolom postojati, Česi taj glagol uopšte nemaju, na primjer, umjesto njega upotrebljavaju romanizam: existovat iz srednjovjekovne latinštine. A naš glagol postojat neće da prihvate jer im to znači stojat, stajat. Tako sam im predložio novi glagol BIST ili BYST, koji bi imao značenje tog našeg glagola postojati a istovremeno bi se razlikovao od glagola BITI. Znači imali bismo BITI i BISTI. A mjenjalo bi se: ja bistim, ti bistiš itd. A u BISTI imamo sadržan korijen i bitka i jestva, dakle BISTI. Tako postadoh na kraju izumiteljem vrlo važnog glagola u međuslovenskom jeziku. Tom jednom od vodećih saradnika na tom projektu međuslovenskog jezika se taj predlog vrlo svidio. Postoji velika vjerovatnoća da bude usvojen. Tako smo se i mi južni Sloveni zaslužili o važnu riječ u međuslovenskom jeziku. To je u tom tekstu gore, tamo možete pročitati kako nam se ta rasprava s ogrlice zvrtla na raspravu o problemu s glagolom postojati - existovat.

[Zayron]

Mali dodatak: taj glagol BIST bi u nesvršenoj formi glasio: BISTOVAT: Tako bi smo rekli na primjer: postoji mnogo ragloga zašto je to tako - bistuje mnogo razloga zašto je to tako. U češkom, radi usporedbe, to izgleda ovako: existuje mnoho důvodu proč je tomu tak a unjesto existuje tam bi bilo to bistuje, dakle: bystuje/bistuje mnoho důvodů proč je tomu tak.

[Zayron]

Mlada žena telefoniruje do agentury za akutnu pomoč:

Jesm išla autom iz našego doma i moj suprug je ostal v domie zreti televiziju. Posle jednego kilometra je motor mojego auta stanul. Treba mi je bylo pieše iti do doma iskati pomoč za nejahajuče auto. No moj muž je byl v loži s dočerej našego suseda i tvoril ljubu. Ona je 19, ja jesm 35 i muž jest 37. On je mi izpoviedal, že tako sut oni uže šest mesecev. što je mi treba dielati?

Otvietienije iz agentury:

Stanutie motora auta posle takej kratkej puti može imati različne pričiny. Izp'rva ubiediete sebe, imajete li benzin. Jest li benzina dostatek, potom problema može byti v električskej systemie. Možete li startovati, izprubujte to. Bude li Vaš problem prebyvati, imajete ozlobienij komputer motora ili mehanične elementy prenosa benzina. Taku problemu ne možete napraviti i treba Vam jest zvoniti na servis.

[Zayron]

Možno naša najstarejša literatura. Proglas jest poema napisana na počatke vtorej poloviny devetego stoletija jako poetske predslovije k prevedieniju evangeliji do staroslovienskego jezyka, jejže avtorstvo jest pripisano lično Konstantinu Filosofu.

Проглас

http://www.izviestija.info/index.php/religija/172-2011-11-20-10-22-18

[Zayron]

Danas rasprava o pojmovima soba "room" tj. prostorija, bilo kakva soba. ja predložio naziv "prostornica". Rusi dali uslov, veto, na prostorija, neće da završava na ija. tako onda "prostornica". Svidio im se, izgleda da će biti prihvaćen, mi ga južni Sloveni imamo, zapadnim nije stran a Rusima je prijateljskiji od drugih i glavno je da ne tzavršava na IJA, što je bio taj glavni ruski uslov, tako je to onda, znači ispunjeno:

ROOM

Imame v MS slovnikie slovo komnata. Da, dobre slovo, no čo ostalni slova jako izba ili pokoj?

To se mi líbí · · Zrwšit sledování příspěvku · 28 listopad v 21:53

Uživatelům Innamorato Inn, Bojan Vladimirovic Antic a Vojtěch Merunka se toto líbí.

Andrej Ivanović Pyžov pokoj može byti razumlivo dlja Rusov, ale jedino v kontekste. To slovo je v staryh knigah.

28 listopad v 22:21 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski

‎..

"ROOM" po MS, ne je prosto:

Русский комната, помещение

Українська покій, приміщення

Беларуская пакой

Polski pokój, pomieszczenie

Čeština pokoj, místnost (premises)

Slovenčina izba

Kaszëbsczi jizba

Hornjoserbšćina stwa

Dolnoserbski śpa

Slovenščina soba

Bosanski ??

Hrvatski soba, smještaj

Cрпски соба, смештај

Македонски соба

Български стая, покои, помещение

Vidijte tu: http://slovknig.wiki.../wiki/Talk:Room

dla našej 2010 diskusiji o sem slove.

Hvala!

29 listopad v 0:02 · To se mi líbí

Jan van Steenbergen V poľskom "pokój" znači i "room" i "peace", ale nikto ne ima s tym problemov. Slovo "izba" takože istnuje v značenju "chamber". "Pomieszczenie" to množej "(a) space".

29 listopad v 1:18 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎..

Nu Jane, Vojta, Martine: myslite, že byloby dobre, aby dodati jedno iz tyh rječ do leksikonu?

29 listopad v 4:20 · To se mi líbí

Мартин Чудек Da, ovo si myslim. I togda, kogda tom ne rozumiut niejaki slovienski narody.

29 listopad v 7:25 · To se mi líbí

Bojan Vladimirovic Antic UH!

Možnie je polzovati starosloviensko slovo "kelija" (Bosanski se povieda "soba, smještaj")

29 listopad v 12:13 · To se mi líbí

Cxiril Slavjanski V hrvatskom jeziku "izba" je rozumlivo slovo jako "soba". Hoti arhaično, to je ješče rozumlivo jako "room". "Pokoj" se koristi više dla apstraktnog značenja, jako "pease, calm...". Nečo jako "mir". Takože, "pokoj" se koristi dla mira umrlog človeka.

30 listopad v 18:15 · To se mi líbí · 2

Vojtěch Merunka kelija jest grečske slovo. Znači to sobu/izbu z monaha v monastyre - samostatna izba jednego človieka.

1 prosinec v 8:26 · To se mi líbí

Vojtěch Merunka češske slovo jest takože "ta místnost" - jest to derivat ot místo (miesto).

1 prosinec v 8:27 · To se mi líbí

Dražen Buvač Ja ne razuměm slovo "směštaj" v značenji "room", but only "location" or "acommodation".

Za zapadnih južnih Slověnov jedino slovo "izba" je donekoli razumjivo.

1 prosinec v 11:27 · To se mi líbí

Innamorato Inn Slovensko / Slovakia = izba

sobota v 7:39 · To se mi líbí

Dražen Buvač Prosto postavite izbu i pokoj za sinonimy.

sobota v 8:18 přes mobilní telefon · To se mi líbí

Dražen Buvač No ako tribaš rić bath room, sleeping room etc. buš li kazat spalni pokoj ili spalna izba, kupalni pokoj ili kupalna izba?

sobota v 8:24 přes mobilní telefon · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov zašto? kažem spalnja, kupalnja

sobota v 8:29 · To se mi líbí · 1

Jan Vít KOMORA

Před 20 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít světnice, sednice

Před 20 hodinami · To se mi líbí

Katarzyna Majda Pokoj ja rozumim. Izba takoże. Komora je mnogo malenka, a svetnica/sednica ne rozumim.

Před 20 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít da, komora, komůrka je malenka izba.

Před 20 hodinami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka komora = italski/latinski camera. Myslim jako Andrej, že imajeme spalnju, kupalnju, kuhnju, ... i jako li bude treba imati univerzalne slovo, zašto ne PROSTOR? Englijske slovo ROOM jest takože v smysle PROSTOR - ne jest to "komnata".

Před 16 hodinami · To se mi líbí

Josip Bibić pa mi već imamo riječ "prostorija", to je konkretrni, materijalni pojam, "prostor" je više apstraktni pojam

Před 11 hodinami · To se mi líbí · 1

Josip Bibić prostorija u HSCB može bit bilo kakva room, mistnost

Před 11 hodinami · To se mi líbí

Steeven Radzikowski

‎..

Myslim, že "komnata" jest najdobrejšim izborom dla angliskog slova "room" - v pojamtju "hotel room", "room" v dome, itd.

Slova "prostor" "priestor" "przestrzeń" "пространство" sut podobne do širokoj otvorjenoj mestnosti/oblasti, kak t...Zobrazit více

Před 7 hodinami · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov Steeven, pokoj i jizba tak že sut razumene vsimi. Pytanje tu i bylo, začo ne imamo tih slov. "Komnata" nije diskutovana tu.

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎>>

Razumem, Andreju. I mojo predloženje jest, že "komnata" jest najdobrejsim izborom; jerbo "pokoj" "izba" i "soba" sut najmenej razumenyh meždu vsemi slovjanskih govoritelev.

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Steeven Radzikowski Da, možemo imeti si slova kak uraven' 2..... No, "komnata" je #1.

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov Andrej: pokoj može byti razumlivo dlja Rusov

Jan: V poľskom "pokój" znači i "room" i "peace", ale nikto ne ima s tym problemov.

Ćiril" V hrvatskom jeziku "izba" je rozumlivo slovo jako "soba".

Dražen: Za zapadnih južnih Slověnov jedino slovo "izba" je donekoli razumjivo.

Katarzyna: Pokoj ja rozumim. Izba takoże.

Steeven, izvod sijej besedy je izba i pokoj sut najlepšej razumene

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka ješte jedin raz: Pomniete, že slovo ROOM ne jest specifično za "prostor" v domie, no jest to vyše abstraktne slovo za vsij možnij "prostor" takože mimo dom.

PROSTORIJA jest takože dobre, ne?

Před 6 hodinami · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov prostorija izgleda kak sjedinjenje slavenskogo kornja i latinskogo sufiksa. NE TREBAMO.

Před 2 hodinami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka neeee. PRO, PROSTIRATI jest stare staroindoevropske slovo. Ne jest to modernovremenna adopcija latinskego do slovienskego

Před 2 hodinami · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov PROSTIRATI je slovensko slovo, imaš pravdu. Ale slovenske jezyki ne imajut sufiksa -ija, toj sufix imajut samo latinske i grečke slova.

Před 2 hodinami · To se mi líbí

Vojtěch Merunka da, ija jest lat+gečske. To je pravda.

Před 2 hodinami · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov Slovienske jezyki togo ne potrebujut

Před 2 hodinami · To se mi líbí

Jan Vít komora,pokoj, izba sut OK

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Vojtěch Merunka ‎-ija ?

Rossija, Bulgarija, Srbija, ...

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov To su nazvy držav, vzete iz latinskogo ili grečkogo.

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić pa ako hoćete slovienski pak je to prostranstvo ali znači to ustvari space a ne room, no potom možemo dati OBYVAK ili OBIVAK.

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić ili PROSTORNICA bez IJA, prostor - prostornica

Přibližně před hodinou · To se mi líbí · 1

Josip Bibić uporedi comparate světnice . prostornice ili prostornica

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov Prostornica - ne je zlo

obyvak... ne, to za mene zvuči kak obyvateľ

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov svetnica, to je ne vsaka komnata

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić ne ja jen poukazujem na zvukovou sročnost, zvukovou akustickou podobu a koren v slovienštini, auditivna komparace

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić na priklad prostornica.prostornice jako kamenica-kamenice

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić ma koren v slovienštini a logiku izgovora

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Josip Bibić musí to mít kořen také ve slovienske fonetice o fonologie

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Andrej Ivanović Pyžov razumim. Da, prostornica je sovensko slovo. "-ce" izgovarajut Čehi

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Jan Vít prostornica ne jest zle.

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Jan van Steenbergen A gde pišut "prostornica"?

Přibližně před hodinou · To se mi líbí

Jan Vít nikde tylko sdie

Před 53 minutami · To se mi líbí

Jan Vít slovaci by tako govorili

Před 53 minutami ·

[Zayron]

Interslavic language - Međuslovenski jezik je sastavljan uglavnom samo od takvih riječi koje poznaju i koriste svi slovenski narodi i jezici ili čovjek vrlo lako može iz smisla rečenice zaključiti intuitivno i tačno o čemu se radi, ako je to neka nova riječ koja postoji samo u interslavicu jer se za nju nije našla već postojeća generalno svuda poznata riječ. Kao na primjer što je sad ta riječ "prostornica" koja ne postoji ni u jednom slovenskom jeziku ali uz malu napovjedu smislom rečenice ili slikom, dakle uz popratnu sugestiju, svima intuitivno odmah bude vrlo brzo jasno da se radi o prostoriji. Interslavic će imati prvu primjenu u pisanju ovakvih rurističkih uputstava i navoda po cijelom svijetu, hoteli, aerodromi, željezničke stanice, brodska pristaništa, saobraćajna sredstva masovnog prevoza, pozemna, vazdušna i vodena itd.:

[Zayron]

Monster faraonska rasprava o negaciji kondicionala, OMG!

:rolleyes:

Siriso Masri

‎1) negacija kondicionalu jest tako: ne by prišel, ašte... ili by ne prišel. 2) jesm tu vidiel i koristienije s'veznika da + by, napr. Je skazal, da by prišla. Znači tuto rovnij izmysel jako He said her to come? (Na razlik ot: Je skazal, da ona priide. = He said she would come.)

Hvala

To se mi líbí · · Sledovat příspěvek · 17 říjen v 21:54

Steeven Radzikowski ‎..

Po slovianskim, my rešili upotrebiti jedino jedin slovo dla "that" - "že" - ibo se slovo je upotrebjeno vyše po vseh slovjanskyh jezykah, než "da". Nu, ideja jest, že my upotrebjamo slova, koji sut vyše upotrebjene vsemi slovjanskymi govoritelami. Da? Ne?

Nekto može upotrebiti slovo "da" - jak "flavourtisation" - ale leksikon bude imeti jedino jedno slovo dla glavnego slova - ("že"); i ino slovo dla drugego slova - ("da").

17 říjen v 22:52 · To se mi líbí · 2

Siriso Masri da je bylo v st.sl. mnogo koristiene...that - že, in order to - aby, let - hotj i imame go v NS i jako yes. Mne lično jest legče koristiti jako that že, no imaju slabost za staroslovienskij :-)

17 říjen v 23:01 · To se mi líbí · 1

Dražen Buvač Ja ne razumějų, čto to znači, da je "že" upotrěbjano vętše ili čęstše vo vsěh slověnskih języcěh. Razumějų tokmo, da vozhodni Slověnje upotrěbjajųt čto i čtoby i daby, zahodni že, žeby, aby, a južni da, da by.

Vo pročem myšljų, da je nepravilno pisati žeby, čtoby, daby because we also do not write žesom, žesi, žeje, čtojest etc.

17 říjen v 23:51 · To se mi líbí · 2

Vojtěch Merunka že, žeby, jegože, jemuže, ...

generalno myslim, že "že" jest artikel=veznik dielajučij most medžu glavnim rečenijem (main sentence) i jemu referentnim rečenijem (reference sentence).

18 říjen v 0:12 · To se mi líbí

Siriso Masri S'veznik "da" jest iz mojego v'gledenija typičnij konjuktivnij s'veznik, jegože ne jest možne prevoditi avtomatično. On znači THAT i takože (IN ORDER) TO. Radi krepkih pravil' byl byh rad, da by se DA v značeniji (IN ORDER) TO koristilo jako DA + BY + L-partikula glagola.

Ašte li hodi o s'veznik "že", to prozrev Proglas možu skazati, da "že" jest koristieno jako usilivajuča partikula nikogda ne stojuča na p'rvom mieste referentego rečenija, napr. STIHY 37-38 => Nozdri že paky, cvieta ne oNchajoNšti,/ kako božьhe čudo razumiejete? ili STIH 25 => SLOVO že krъmeN človiečь skyjeN dušeN... i mnogo drugih.

V karpatskoslovienskem, češskem i russkem jest takim dieteljem tuta partikula koristiena donynie => Čujme(že) bratia... Na sajte OCS americkej university Austin v Texase jest "že" prevedieno jako "and", štože jest iz mojego v'gledienija jazykova barijera človieka, iže ne jest Slovien, hotj samij sajt jest dobrij.

Naprotiv tomu, postavenije s'veznikov na vtorom mieste rečenija jest typično za OCS, napr. STIH 39 => Usta BO, jaže slad7ka ne čujoNt7,... Ne znaju, da li hodi o grečske vlyjanije, poetskij styl ili je to bylo obče u starih Slovienov. No kdie-tu je nastala zmiena, svezniky sut prešli na p'rve miesto referentnego rečenija dieliuč takim dieteljem glavne rečenije ot referentnego. Jedinako je se moglo polučiti s polopartikuloj, polosveznikem "že".

18 říjen v 8:54 · To se mi líbí · 1

Siriso Masri Ne jesm ješte dostal nijakij otviet, jakože se dielaje negacija kondicijonala. Grrrrrrr :-)

18 říjen v 12:53 · To se mi líbí

Jan Vít ja byh prišel, ja byh ne prišel, on by ne prišel, ty bys ne prišel.

18 říjen v 13:20 · To se mi líbí

Siriso Masri Jane byti jest pomočnij glagol. Vidi: ja ne jesm prišel, ty ne jesi priše, on ne je prišel. Zato mi je čudno, da to jest v kondicionale tako jako pišeš i ne ja ne byh prišel, ty ne bys prišel. No možno imaješ pravdu.

18 říjen v 13:25 · To se mi líbí

Siriso Masri I would come, I wouldn't come...

18 říjen v 13:30 · To se mi líbí

Jan Vít nevím jak je to správne, nejsem gramatik.

18 říjen v 13:35 · To se mi líbí

Jan Vít já to píšu ovlivněné češtinou.....ja jesm NEprišel. tj. dávám zápor až za glagol byti/jesm. no a podle toho bych napsal i kondicionál.

18 říjen v 13:43 · To se mi líbí

Siriso Masri st.sl. je imala nesm prišel

18 říjen v 13:47 · To se mi líbí

Jan Vít hehe, no tom máš naprostou pravdu. pokud se chceš držet st.sl budeš muset zápor strkat před glagol byti.

18 říjen v 13:49 · To se mi líbí · 2

Siriso Masri vidi i tu ne budu prihoditi, ali ne - budu ne prihoditi :-) tu jest to tako koristivano. Logično je treba negovirati pomočnij glagol.

18 říjen v 13:55 · To se mi líbí

Jan Vít tak v tomhle příkladě bych taky napsal.......ne budu prihoditi.

18 říjen v 14:00 · To se mi líbí

Jan Vít protože... budu neprihoditi... to mi zní divně.

18 říjen v 14:00 · To se mi líbí

Мартин Чудек Siriso, to uže rovnoj se možeš naučiti i pisati v stsl, ne?xD

18 říjen v 14:09 · To se mi líbí

Siriso Masri Martine, da bude tako, popri NS se uču i drugi slovienski jezyky:-). Булгарскиј кондиционал - не бих искал = st.sl. nie je jediný jazyk, ktorý pri negatívnom kondicionáli neguje pomocné sloveso byť ako vidíš. Čo sa Ti zdá zastaralé alebo nelogické ako je vidno nie je pre niektoré jazyky ani zastaralá konštrukcia a ani nie je nelogická. Naše jazyky sa rozdelili pred stáročiami a zvykli sme si na určitú gramatiku.

18 říjen v 20:20 · To se mi líbí

Siriso Masri jesm naišel = ст.сл. аштє сѧ би нє родилъ => if he had not been born, napriek tomu si myslím, že negovať treba pomocné sloveso a nie L-participium.

18 říjen v 20:54 · To se mi líbí

Vojtěch Merunka Takože myslim, že negovati budeme pomočnij glagol:

ne je dielal,

pomočna analogija: L-participij jest podobnij normalnemu priložniku.

ne je dielal = ne je zelenij

18 říjen v 20:57 · To se mi líbí · 1

Vojtěch Merunka ne byh, ne bys, ne by, ... ???

18 říjen v 20:59 · To se mi líbí

Siriso Masri Da, da...jako Bulgari...jest to logično, ne jesm, ne budu, ne byh...

18 říjen v 21:00 · To se mi líbí · 1

Siriso Masri I po svezniku DA tako: Govori, da ne byh šel.

18 říjen v 21:03 · To se mi líbí

Jan Vít hele, když je to ve stsl takhle i makle, tak oni to měli asi každý jinak už tenkráte jen jestli i ty tvrde znaky nevymysleli proto, že už to každý vyslovoval trochu jinak, nevěděli co je lepší, jestli to zapsat s O ci E a tak tam foukli znak )

18 říjen v 21:09 · To se mi líbí · 3

Jan Vít mám rád SF

18 říjen v 21:11 · To se mi líbí

Siriso Masri Ako tak dumám, tak obe formy sú správne, nie je to isté keď poviem ne byh šel a byh ne šel. Prvá forma hovorí, čo by som neurobil, druhá forma, že by som neurobil len a práve toto.

18 říjen v 21:19 · To se mi líbí

Мартин Чудек Hahahah, Jane, dobrij komentar xD

18 říjen v 21:57 · To se mi líbí · 1

Bojan Vladimirovic Antic Az ne sem že se polzujet slovica "da" protože je to nejkomlikovanejšija vieč kotoru imajut jazicy južnih slovienov. Za slovicu "da" možet se polzovat

"da" (cz, pol, ukr. "že) jako že

"da" (infinitzive) jedino jako infinitiv

"da" (ukr. da, cz. at', sh neka) "da"

"da" (cz. aby, ukr. ščob) - daby

26 říjen v 11:11 · To se mi líbí

Siriso Masri Bojane, tako? 1. da = že, что Govori, da jego sestra priide. He says, that his sister will come. 2. da + infinitiv neznam primier, možeš li napisati? 3. da = neka Da pride. Leh her go. 4. da by + Lparticipijum = aby, чтобы Beži, da by nebyl ubit. He is runnig in order not to be beaten. Hoču se naučiti sij s'veznik, to uč mne :-)

26 říjen v 11:28 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎..

Npr

CS - Uteče, aby se neztratil.

PL - Biegnie, aby nie stracić.

RU - Он бежит,чтобы он не проиграет.

26 říjen v 11:38 · To se mi líbí

Siriso Masri aby, чтобы и že, что sut razumivi. Da ject kamen. http://cs.wikipedia....wiki/Konjunktiv

26 říjen v 11:41 · To se mi líbí

Александр Гончар Он бежит, чтобы не проиграть.

26 říjen v 13:00 · To se mi líbí · 2

Siriso Masri To je russkij primier na "da" jedino jako infinitiv, da? :-) Јест ли то јединако в СХ?

26 říjen v 13:06 · To se mi líbí

Jan van Steenbergen Maybe this is a stupid question, but what does "ašte" mean?

26 říjen v 15:06 · To se mi líbí

Dražen Buvač ‎@Jan van Steenbergen Oldslavic AKO and AČE both mean "if" and are of teh same origin. The same case with inako and inače (otherway), or kroz and črez (through), dobro and dobrě (well) etc.

In churchslavonic it was written аще.

From the same word come slovenian če = if; polish & ukr. czy=if.

26 říjen v 15:19 · To se mi líbí · 1

Dražen Buvač I don't see what is so difficult to understand about "da", it is a complete synonim with westslavic "že" and eastslavic "čto".

I think that "da" has benefits in comparison with at least "čto" because "čto" already has the meaning of "what", and what and that are completely different things.

On the other hand "že" would be OK, but it is so much similar with the word UŽE (=že in Slovenian), and the eastslavic ŽE emphasizer, similar to Czech and Southslavic "pak". Other than that we have "že" in words like "toj že, ta že, to že" (that same); sej, sija, sije že (this same); takože (the same way) etc. So we see that "že" has the meaning of "same".

Now think a little bit what can "da" be confused with?

With the word "yes", but Da=yes already in BCSM & Slovenian & Bulgarian + Russians know that "DABY" is an synonim to ČTOBY.

Westslavs has ABY which is not so difficult to identify with DABY, isn't it?

Now think a little bit about pro and contra for DA! For me all three are fair, but DA has a slightly advantage over že and čto.

26 říjen v 15:38 · To se mi líbí

Siriso Masri Dražene imaješ pravdu. Jest tu ali jedin malij problem...V niekojih slučajah jest BCSM da koristieno ne jako zahodnoslovienske že ili izhodnoslovienske što, ali jakoaby/štoby, napr. Ukoliko je ovo Vaša prva poseta, potrebno je prvo da se registrujete da biste mogli pristupiti stranicama. Ukoliko ste se već registrovali, potrebno je da se ulogujete sa Vašim korisničkim imenom i lozinkomda biste mogli da pristupite svim stranicama. Imajeme tu 5krat DA. IN SLOVAK: Ak je toto Vaša prvá návšteva, treba sa najrv zaregistrovať (= INFINITIV ili treba najprv, aBY ste sa zaregistrovaLI = NEPRAVIJ KONDICIONAL, no ne koritistivajeme treba najprv, že sa zaregistrujete, hotj jest to razumivo, no čudno), aby ste si mohli sprístupniť stránky. Ak ste sa ale už zaregistrovali, treba sa nalogovať (= INFINITIV ili treba, aBY ste sa nalogovaLI = NEPRAVIJ KONDICIONAL, no ne koristivajeme, treba, že sa nalogujete, hotj i sdіе jest to dobro razumivo daže s že, no čudno) (s) Vašim menom a heslom, aby ste si mohli sprístupniť (јест можнo вміесто da biste mogli da pristupite користити простиј инфинитив da biste mogli pristupiti jako v prvem izrečeniji?) všetky stránky.

Ne možu porazumieti princip DA v tak jako jest koristieno v BCSM, to uč mne (и Ты и Бојан :-)).

26 říjen v 18:09 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎..

I recall that we have discussed this several times before, with the following consensus:

level 1 word "že" = conjunction = that = level 2 ~ da, čo, što, чо, что

level 1 word "aby" or "da by" = conjunction = in order to = level 2 ~ čoby, štoby, чобы, чтобы

level 1 word "što, čo = pronoun indefinite = what

26 říjen v 18:21 · To se mi líbí

Jan Vít so level 1 is....že,da,što......... )

26 říjen v 18:26 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎ ...... Ne < < jedino "ŽE" = conjunction "THAT" because other word forms conflict too much. You may use them in your flavoured writing, but "officially" only ŽE

26 říjen v 18:32 · To se mi líbí

Siriso Masri Steeve, v IS sut že, aby i da by OK i dobro rozumive, I want only to know how to use DA in SCBM :-) Patience my friends...patience. Guns n Roses.

26 říjen v 18:34 · To se mi líbí

Jan Vít mimochodem, co to máš na hlavě za čepici ?

26 říjen v 18:35 · To se mi líbí

Siriso Masri To je faraónska prilba múdrosti, ale pôvodne to bola kapucňa na kabáte mojej malženky. Dúfam, že ju nebude hladať. :-D

26 říjen v 18:37 · To se mi líbí

Jan Vít hehe, říkal jsem si že vypadáš jako achneaton či jak se jmenoval

26 říjen v 18:40 · To se mi líbí

Siriso Masri Ano vyznavam monoteizmus :-D

26 říjen v 18:42 · To se mi líbí

Siriso Masri ‎...v kazdom kvante vesmirneho prejavu :-)

26 říjen v 18:43 · To se mi líbí

Jan Vít tak monoteizmus zřejmě asi bude vyším vývojovým stupněm, nedovedu si tě představit jak pokládáš obětiny v lese u studánky či v obětním háji

26 říjen v 18:52 · To se mi líbí

Siriso Masri Много рекъ тече до океана :-) Можно и азтецки и мајски...с сърдцем обетованего чловіека в руке. Мне се нравіут ти кветы, јако кажеш.

26 říjen v 18:57 · To se mi líbí

Dražen Buvač Siriso Masri DA is totaly equal ŽE.

Ja hoću + govoriti (the subject of both verbs (htěti & govoriti) is equal, a person speaks about him self).

I want to speak!

When the first verb and the second word subjects are not equal in the person, gander & tense, in other way said, when a person speaks about an other person and not himself then it will be:

Ja hoću, da ti govoriš.

I want, that you speak.

It is very easy, word for word from serbian to english.

There is more.

Ja hoću, da on govori.

Ja hoću, da mi govorimo.

Ja hoću, da vi govorite.

Ja hoću, da oni govore.

Also,

Ti hoćeš govoriti (subject of both verbs is the same person).

But if not then:

Ti hoćeš, da ja govorim. (You want, that I speak)

Ti hoćeš, da on govori. (You want, that he speaks) etc.

Other example:

Želim naučiti se slovenski jezik. (I wish to learn slovak language)

Želim, da se ti naučiš slovenski jezik. (I wish, that you learn s. l.).

Now, nonslavic languages of the Balkan peninsula (Romanians and Greeks) have lost infinitive and influenced Bulgarians and Macedonians who also don't posses infinitive.

So they do not say "Ja hoću govoriti" but "Ja hoću, da ja govorim" (I want, that I learn) (Normaly just said: Hoću, da govorim.)

Now, people from Serbia (except West) got influenced by Bulgarians because (let us be honest, many Serbians are mixed Serbs and Bulgarians). People in West Serbia, Montenegro, Bosnia, Croatia got used to such way of speaking over time in Yugoslavia, but preffers to use infinitive (most of time short infinive like govorit, učit se...)

So it is unusual for you to say, Ja chcu, že hovorim instead of Ja chcu hovorit'. It is up to verbal construction and not some different meaning of "da".

The same way West Slavs and East Slavs developed some "awkward" (subjectively) consructions, which a S.Slav gets a headache of.

Like droping all the auxiliar verbs and sounding like:

I done, he gotten, We been = Ja sveršil, On polučil, Mi byli etc.

Or using some remnants of auxverbs with infinitive which sounds like:

čtoby ty prihodit' (what you would to come ).

I do not think that we should use "conditional tense" when talking in present (westslavic inovation) or to use present tense when we should use infinitive (southslavic inovation).

Ukoliko ste se već registrovali, potrebno je da se ulogujete sa Vašim korisničkim imenom i lozinkom, da biste mogli, da pristupite svim stranicama.

This sentence is fucked up, because it is wrote by a person from Belgrade, and they have such a fucked up language and accent.

In "real" Serbocroatian it should sound like this:

Ukoliko ste se već ragistrovali, potrebno vam je prijaviti se vašim korisničkim imenom i lozinkom, da biste mogli pristupiti svim stranicama.

26 říjen v 22:03 · To se mi líbí · 1

Steeven Radzikowski ‎..

Dražen napisal:

"...Like droping all the auxiliar verbs and sounding like:

I done, he gotten, We been = Ja sveršil, On polučil, Mi byli etc."

I laugh because Russian has indeed dropped these aux verbs, while in Polish, they are merely attached to the end of verbs (sometimes) - so Czech and Južne use of aux verbs looks to me like an English speaker trying to write in a Slavic language using English "helper" verbs.

Bože!

26 říjen v 23:23 · To se mi líbí

Vojtěch Merunka hmmm

JA JESM DIELAL ne jest normalne prošle vreme. Je to popisanije suštego stava podobno jako

JA JESM DOMA, JA JESM STARIJ, JA JESM MALIJ, ...

DIELAL jest participij.

Faktično:

JA JESM DIELAL=(I AM in the state after doing something)

Da, tuta konstrikcija se koristi na prošle vreme, no prave prošle vreme to ne jest.

JA BIEH DIELAL=(I WAS in the state after doing something)

-----

I zašto Rusi ne pišut JESM, JESI, ... i pišut samo zaimenik+partcipij? To jest proste: Oni redundantno koristiut zaimeniki podobno jako germanski jezyky.

Slovien ni kogda ne kaže

TY DIELAJEš, no kaže prosto DIELAJEš. Ne je treba davati zaimenik JA, TY jako v Englijskem, zato imajeme zakončenija DIELAJ-U, DIELAJ-Eš, .... U/Eš jest dostatečne na informaciju JA/TY. Ne je treba ještě pridavati rovnu informaciju pomočij JA/TY.

Mne zvuči russke JA DIELAJU, TY DIELAJEš jako by Engličan kazal I I DO, YOU YOU DO, ...

I v tuted konstrukciji jest russkij zaimenik jako slovienskij zaimenik + glagol byti.

rus. JA MALIJ = sl. JA JESM MALIJ

27 říjen v 0:03 · To se mi líbí

Vojtěch Merunka Napr. Čeh normalno kaže

PSAL JSEM KNIHU.

PSALI JSME KNIHU.

Ne je treba prodavati Já. My ne kažeme

Já PSAL JSEM KNIHU.

MY PSALI JSME KNIHU.

27 říjen v 0:06 · To se mi líbí

Steeven Radzikowski ‎..

Vojta napisal:

"Ne je treba ještě pridavati rovnu informaciju pomočij JA/TY."

OK dla nasego medžuslovjanskego jezyka, ale, dla ruskih pasateli nasego jezyka, to ne jest tak prosto. Obyčno, oni pišut mestoimeno s glagolom, jerbo sej jest uobyčajeny po ruskim.

27 říjen v 2:05 · To se mi líbí · 1

Steeven Radzikowski ‎* uobyčajeny = commonplace

27 říjen v 2:06 · To se mi líbí

Vojtěch Merunka da da, znam. Samo to jesm hotiel kazati, že konstrukcija

JA DIELAJU, TY DIELAJEš

imaje redundantnu (2x) informaciju o lice glagola. Jest tamo zaimenik i ještie zakončenije glagola.

27 říjen v 8:20 · To se mi líbí

Siriso Masri Hvala Dražene. ;-)

29 říjen v 17:50 · To se mi líbí

Siriso Masri Je treba skazati, že takože v niekojih slučajah jest normalno daže povinno i u nerusskih Slovienov pisati ličnij imenik => Ja jesm pisal knigu. Napr. jako otviet na pytanije Kto je pisal knigu? JA jest subjekt, bo pytanije jest pytanije na subjekt KTO. Jest to rovno jako napr. Kto jest pisal knigu? Pisatelj jest pisal knigu. Ako li by se otvietilo samo Jest pisal knigu to by byl absurdnij otviet, bo ne imajeme informaciju, na kojuže jesme se pytali KTO?

29 říjen v 18:04 · To se mi líbí · 3

Vladimir Kočović Sve je to lepo Siriso Masri, ali kakva je ti je to čalma na glavi?

30 říjen v 16:16 · To se mi líbí

Siriso Masri Ramsisi II...ne vidiš? :-)

30 říjen v 16:32 · To se mi líbí

Чавка Милован Tutmes III

30 říjen v 17:06 · To se mi líbí · 1

Jan Vít on je reinkarnacija ahnatona, ktorij hočel je dati egyptanom vieru v jednogo svrhovanego boga, no družina močnih sveštenikov tuten progresivnij koncept sut otbacila

Před 8 hodinami · To se mi líbí · 2

Vojtěch Merunka Ne je. Ne imaje zlatu kobru nad očima i bradu.

Před 29 minutami · To se mi líbí

[Zayron]

Zanimljiva rasprava o pojmu prostitutka - kurva gdje sam se tamo ja vrlo oštro zakačio s jednim našim mladim i izgleda neinformisanim kolegom što se tiče etimologije te riječi, to vam boldujem kako biste vidjeli odmah a u dnu je to:

Vaše predloženja dla slovjanskogo slova, aby zameniti angliska rječ' "PROSTITUTE"?

Toto se líbí uživateli Miloslav Kramný.

Jovana Bošnjak I thought we already have slavic synonym for it. Doesn't kurva-kurwa have same meaning? At least in Serbian does.

Včera v 3:54 · To se mi líbí

Dražeslav Buhač Drugu kažeš KURVA, popu kažeš BLUDNICA, advokatu kažeš PROSTITUTKA.

Včera v 4:06 · To se mi líbí · 1

Jovana Bošnjak Za advokate je to sve ''PERSONAL LEASING''

Včera v 4:10 · To se mi líbí · 2

Steeven Radzikowski Jovana: a "prostitute" is paid MONEY.

Včera v 7:34 · To se mi líbí

Малъ Скрылевъ Въ русскомъ проститутка (Prostitute[noun]) есть шлюха

Včera v 8:20 · To se mi líbí

Jan Vít cz...kurva,prostitutka, děvka

Včera v 10:18 · To se mi líbí

Josip Bibić radodajka, Mica Trofrtaljka? xDxDxDxD

Včera v 13:26 · To se mi líbí

Vít Josef Adalbert Jedině prostitutka a pak už takovými škaredými vulgárními výrazy

Včera v 13:33 · To se mi líbí

Vít Josef Adalbert Anebo všelijaké takové básnické obraty jako:žena prodejná či povětrná,kněžka lásky a tak podobně.

Včera v 13:34 · To se mi líbí

Jan Vít Steewen........što rešiš ? prostitutka je jasno vsim.

Včera v 13:35 · To se mi líbí · 4

Josip Bibić co špatně je na radodajce, takové básnické vyjádření

Včera v 13:37 · To se mi líbí

Josip Bibić dáme tam level two 2, radodajka, OK?

Včera v 13:39 · To se mi líbí

Vít Josef Adalbert Rádodajka může být i zadarmo

Včera v 13:40 · To se mi líbí

Josip Bibić Ano od nula až xxx euro, to je její věc jestli ti to zaúčtuje nebo ty jako sexuálně ohroženému jedinci tak pomůže, to je už její soukromá věc, xDxDxDxD

Včera v 13:46 · To se mi líbí · 1

Малъ Скрылевъ ‎>>> Steewen........što rešiš ? prostitutka je jasno vsim.

Зачем мусорить в язык заимствованиями?

Včera v 14:14 · To se mi líbí · 1

Jan Vít ok, a što ty predlagaješ v miestie prostitutka , kake slovo ?

Včera v 14:53 · To se mi líbí

Jan van Steenbergen Imamo medžunarodno slovo "prostitutka", kotoro je neutralno. Imamo ješče slovjansko slovo "kurva", kotoro je vulgarno. Za malo?

Včera v 16:37 · To se mi líbí · 3

Steeven Radzikowski ‎..

"Yelena" zapytala se pytanje na Zeta Forum Slovianskego. Ja po prostu premestil go tu do Facebooka.

Před 19 hodinami · To se mi líbí

Малъ Скрылевъ Собственно, я не против вообще всех заимствований, а против заимствования из языков романо-германской группы: англ, герм, и т.п. Нужно в словари посмотреть разных славянских языков. Изначально славянское слово это блудница (блѫдни́ца), но оно скорее обозначает класс женцин, которые дают себя, за деньги или без. А проститутка это именно за деньги. Русское шлюха не совсем подходит, т.к. тоже означает близкое блудница. А курва откуда слово и каков его корень?

Před 9 hodinami · To se mi líbí

Мартин Чудек Курвa је словенске слово с словенскым кореном је свезане с кур (когут) и слово курва је разумливе всим.

Před 8 hodinami · To se mi líbí

Dražeslav Buhač кур, курьц = пенис

курва = жена ктора искает кур

Před 41 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić Kurva je z německého jazyků: Kurve, to znamená záhyby na cestě, metaforický zahýbat v manželství a prvně se tím označovali nepočestné manželky, až potom se ten pojem rozšířil na kurvy jakože prostitutky, používal se v německém hovorném prostředí Německo, Rakouskouhersko. Nema ten pojem nic společně s kokotem, kurcem ani kurem. Vzájemná podobnost těch slov kurva - kur, kurec, kokot je čistě morfologická a náhodná, takže jenom akustická a fonetická.

Před 28 minutami · To se mi líbí

Dražeslav Buhač Ma daj Bibiću, veće gluposti od toga što si upravo napisao nisam video.

Před 18 minutami · To se mi líbí

Dražeslav Buhač Osvěn togo, německo slovo Kurve = zavoj, dohodi iz latisnkogo Curva = kriva linija, odg. priděv curvus,-a,-um = kriv, -a, -o.

Moramo ipak imalo dostojanstva. Ono što si ti napisao je uvreda za nauke lingvistiku i etimologiju reči.

Před 12 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić Riječ kurva nema nikakve veze s kurcem, ni kurem ni kokotom, ne znam kako vam nije jasno da je glupost kad neko napiše da to ima jedno s drugim veze, proučite malo leskikone, rječnike i ne samo to već i istorijsku faktografiju, stil i način života ljudi u njemačkom govornom području i narodima pod njihovom istorijskom političkom kontrolom odakle su se svi ti germanizmi, dakle ne samo taj širili i među svim ostalim Slavenima, pitajte profesora Meruňku ako ne vjerujete i ne znate o tom ništa, on će vam to objasniti.

Před 10 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić Ja sam već napisao češki da su se tim pojmom METFORIČKI označavale nečasne žene u braku koje su varale svoje zakonite muževe, bračne partnere. Iz toga se taj termin proširio na prostitutke i danas se upotrebljava samo za njih. A upravo to i znači, tačno to: hvatati krivine metaforički ili zahybati kako to kažu Česi, sexat se s nekim mimo bračnu ložu., s nekim sa strane.

Před 5 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić Kurvao sam se znači ustvari, pravio sam krivine, umjesto da se sexam samo sa ženom i idem PRAVO u braku ja sam fatao krivine i takve te ženske sa strane s kojima sam se sexao, potom su ta dva naziva poistovjećena i postali metaforičkim sinonima, pojam lake, preletave, plaćene ili neplaćene ženske, poletuše i pojam krivine kurve.

[Zayron]

Vít Josef Adalbert aha,to je jako křivý,to by mě nenapadlo,kurvý-křivý

Před 22 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić Editace: Je to tak, v češtině pojem zahýbat je doslovným překladem tohoto vyjadření v německém a tohle je také důkazem, znovu to napíšu přesněji, ten pojem se vztahoval na přelétavý ženský a lhostejně kvůli čemu penízům nebo tak zadarmo: Kurvao sam se znači ustvari, pravio sam krivine, umjesto da se sexam samo sa ženom i idem PRAVO u braku ja sam fatao krivine i takve te ženske sa strane s kojima sam se sexao, potom su ta dva naziva poistovjećena i postali metaforičkim sinonima, pojam lake, preletave, plaćene ili neplaćene ženske, poletuše i pojam krivine kurve.

Před 13 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić Ich bin Kurve gemacht. Znači sexao sam se mimo brak, zahýbal jsem, odtud to máme. A tako te Kurve postale prostitutke.

Před 6 minutami · To se mi líbí

Dražeslav Buhač Курва је именица типа црьква, мрьква иначе било куры, курве, црькы, црькве, мьркы, мьркве.

Из тога се види да нема везе с немачким и латинским словом курва које значи кривина.

Курва би могло бити сродно с немачким "хуре" и једна рана позајмица исто као и црква од "кирке", али не мора бити позајмица, може једноставно бити истога порекла као немачко Hure, angl. whore.

Před 6 minutami · To se mi líbí

Josip Bibić ma džabe ti je, nema to stvarno veze ni s jednim slavenskim jezikom, svugdje sama leksika, morfologija i etimologija nije dovoljna, treba znati i istoriju i stil, način života i naravno i sredinu, odakle su nam pojedine riječi došle, Kurva je tipični GERMANIZAM ili tačnije LATINIZAM.

Před 2 minutami · To se mi líbí

Napište komentář...

[Zayron]

Ispravka: Ich habe Kurven gemacht umjesto Ich bin Kurve gemacht. Ne pazim na pomoćne glagole. Inače, skoro sve riječi koje danas smatramo vulgarizmima su nekad bile metaforičke jer se drugi pojmovi osim metaforičkih na javnosti u srednjem vijeku ili renesansi i Novom Dobu 17., 18. i 19. vijeku nisu ni upotrebljavali. Bilo je to kontrolisano i Crkvom, naravnom, između ostalih institucija, zabranjeno i sankcionisano.